TOM 3511Vltavský paprsek

Kralupy nad Vltavou

Rok 2009 | Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok 2014 | Rok 2015 | Rok 2016 | Rok 2017 | Rok 2018| Rok 2019 | Rok 2020 | Rok 2021 | Rok 2022| Rok 2023



Útulek pro opuštěná zvířata a vánoční ZOO

Letošní vánočně-prázdninový výlet je „za zvířátky“ - koná se ve středu 29. prosince a na nádraží se nás krátce před půl devátou schází 9 - Hanča, Helča, Kryštof, Lenča, Káťa M., Romča, Zdenda a Zbyňka. Osobáčkem se vezeme do Sedlce, kde se konečně dozvíme, jak to bude s naší plánovanou návštěvou útulku. A vše dopadlo výborně - jsme očekáváni! Pan převozník nás převeze přívozem přes Vltavu a za chvíli už jsme v Trojském útulku. Vyslechneme si něco o jeho historii, režimu a také o spletitých cestách pejsků, kteří se sem dostávají. A pak jdeme na prohlídku - nejprve k venkovním kotcům (ty jsou v tomto mrazivém čase prázdné) a k výběhu koz, oveček a koní, pak k vnitřním kotcům (vítá nás tu silný štěkot, který ustává, až když se za námi zase zavřou dveře), nahlédneme i do zázemí útulku - prádelny a kuchyně. Neustále vstřebáváme celou řadu zajímavých provozních informací, které nám ochotně sděluje náš pan průvodce. Na Kryštofův dotaz a přání nám na závěr ukáže i „své“ hady - užovky červené, které si můžeme vzít i do ruky. Hodina strávená v útulku nám tak velice rychle ubíhá, pod stromečky zanecháváme nadílku pro místní pejsky a kočičky, které však „bydlí“ v útulku v Dolních Měcholupech, loučíme se a spěcháme na nedalekou autobusovou zastávku, odkud se vezeme k ZOO. Naše cesta zoologickou zahradou vede venkovními i vnitřními expozicemi, kde se vždy všichni docela rádi „přiohřejeme“ - takže jen ve zkratce - lachtani - tučňáci - plameňáci (kubánští jsou červenější) - dětská ZOO (krmení koziček a „komentovaný“ odchyt mladých nutrií) - Sečuán (plný ptáků - jen je najít!) - velké želvy - gorily (u nich se docela zdržíme - taky je na co koukat) - pavilon šelem (s mnoha terárii) - pelikáni - gaviáli - hroši (ti si hoví ve vodě) a sloni - Indonéská džungle (s varany komodskými, ale kdo viděl i orangutana?) - Katčini favoriti (= lední medvědi - těm je teď hej!) - občerstvení U Medvídků (párky v rohlíku, klobása, hamburger, svařák, horká hruška … a taky Romčino cukroví - bylo výborné, takže nezbylo!) - staveniště nových pavilonů pro hrochy a slony - Africký dům se stádem majestátních žiraf (jsou velice fotogenické!), spícími hrabáči a vyhřívaným kamenem - pak rozhodování, zda dojdeme ještě k rozhledně a nebo už jsme dostatečně promrzlí a pro dnešek „máme dost“ (rozhodující hlas má Kryštof) - na zpáteční cestě ještě navštívíme Afriku zblízka a pak už jdeme pěšky přes „houpací“ most a Stromovku do Bubenče, odkud se vlakem vracíme do Kralup. Zdá se nám, že to byl docela povedený výlet!

Zbyňka

Staré pověsti české v Národním muzeu

V neděli 12. prosince jedeme na výstavu Staré pověsti české do Národního muzea. Z Kralup vyjíždíme vlakem krátce po půl desáté a ten kousek cesty od nádraží k muzeu projdeme pěšky. Kupujeme vstupenky, pozdravíme se s praotcem Čechem, vylosujeme si svá nová jména, a tak vám konečně můžeme prozradit, kdo s námi dnes jede:

  • Klimbojna - Vlastina rádkyně
  • Stratka - spolubojovnice Vlastina
  • Miluše - žákyně kouzelnické školy v Budči v době Kroka I.
  • Kyhalú - bohyně kněžny Baňky
  • Pětisíla - spolubojovnice Vlastina
  • Smilka - Libušina služebnice
  • Svatka - žákyně kouzelnické školy v Budči v době Kroka I.
  • Domaslav starší - syn Rohslava a bratr Jícha, současník Kroka II., spoluobjevitel prvního zlata v Čechách
  • Čáslav - zakladatel Čáslavi žijící v době knížete Mnaty
  • Vojen - kníže, syn Mnaty
  • Bloboj - Vršovec, úkladný žhář žijící za časů knížete Křesomysla.

Výstava nás provází obdobím bájných pověstí a legend od příchodu praotce Čecha k době, kdy se v našich dějinách objevuje první historicky doložený Přemyslovec - kníže Bořivoj. Samozřejmě nám připomíná i kronikáře či spisovatele, díky kterým zůstaly tyto příběhy živé do našich časů - Kosmu, Václava Hájka z Libočan nebo třeba Aloise Jiráska. Seznamujeme se s Krokem a jeho dcerami, Bivojem, sledujeme povolání Přemysla Oráče, dívčí válku, Horymírův odvážný skok z Vyšehradu či válku na Turském poli. Především Domaslav s Čáslavem tu spekulují o tom, zda Říp byla od praotce Čecha ta správná volba, a hledají pro nás lepší domov (jak by se vám líbilo třeba ve Finsku?). Klimbojna se Stratkou trpělivě hledají v temném a hlubokém hvozdu všechny jeho skryté obyvatele a opravdu se jim to podaří! Siláci se pokoušejí napodobit Bivoje, ale kdo z nich by toho divočáka dokázal také chytit?

Výstava Staré pověsti české končí, Klimbojna a Stratka se Svatkou jsou Blobojem pozvány k hodovní tabuli a po chutné krmi je čeká cesta do 14. století na hrad Karlštejn, kde prý stráví celou noc, a tak se s námi loučí. My ostatní se do 21. století vracíme ještě větší oklikou - výstava Pravěké dějiny Čech, Moravy a Slovenska nás zavede do minulosti ještě dávnější, než to učinily pověsti. A pak máme rozchod po muzeu - každý se jde podívat na to, co ho zajímá - a je z čeho vybírat: pantheon s našimi „velikány“, výstava o kavkách a jiných krkavcovitých nejen v Praze s podařenými dílky žáků mnoha škol (už víme, co je to „kavkovník“), minerály, zoologická expozice a nebo velmi zajímavá sbírka koster a lebek savců…

Ve čtvrt na dvě máme sraz u šatny, bereme si věci, je tu poslední foto s praotcem Čechem a už svižně míříme na Masaryčku - máme to přesně načas a ve 13:40 vyjíždíme ke Kralupům, kde se na nádraží loučíme a rozcházíme k domovům. Kdo ví - třeba si někdo ve zbývajícím odpoledni našel v knihovně zastrčeného Jiráska …

Pětisíla a Vojen

Mikulášský podvečer

V pátek 3.prosince 2010 proběhl na základně a v klubovně Mikulášský podvečer. Sníh a silnýmráz nás hned po opečení buřtů nahnal do klubovny.
Zde pak probíhaly mikulášsky laděné hry a soutěže. Skládání slov (mikuláš, čert, anděl),sfoukávání svíček pomocí nafuknutí balónku (v soutěži opak zcela jednoznačně dominovalNýna), vypouštění balónků, mlsání jablíček a buráků.
Vyvrcholením byla soutěž o „Zlaté prasátko“ – sešlo se jich 14 a jejich hodnocení pak již bylov režii všech – každý mohl dát hlas třem čuníkům. Vyhodnocení se pak již střídalo s kytarou abujarým zpěvem.
Zvítězilo zlaté prasátko z dílny Zbyňky, o druhou příčku se podělila Lenča sesvým „Prasohledem“ a Romíšek s prasátkem dozdobeným čokoládovými mincemi s čuníky.

Zdeněk

Podzimní brigáda

V sobotu 27. listopadu 2010 se uskutečnila tradiční brigáda na turistické základně a zejména v lesoparku pod turistickou základnou, tenisovými kurty a částí koupaliště. Počasí bylo sice příjemné, ale ne zrovna vhodné na brigádu – v noci nasněžilo, a tak se některé práce musí vypustit. Na turistické základně probíhala likvidace vyřezaných větví a vyvážení listí, v lesoparkupak likvidace náletových křovin (zejména bezinek), vysekání kopřiv, lepiků a přerostlétrávy. Vše bylo naloženo do kontejneru, který nám zdarma přistavilo město.
V daném prostoru se vysbíral i odpad, který zde byl „odhozen“ - od papírů, igelitů,plastových lahví až po „boty a oblečení“. Celkem se zapojilo do práce 47 turistů aodpracovalo se 127,5 hodiny.

Zdeněk

Vyhodnocení fotosoutěže 2010

Čtvrtého ročníku fotosoutěže se zúčastnilo 12 členů KČT. Sešlo se celkem 74 fotografií. Je to méně než v loňském roce.

 

Kategorie:


  • Akce TOM a KČT – 19 fotografií
  • Turistický závod a MTB – 11 fotografií
  • Individuální turistika a cestování – 24fotografií
  • Živá příroda – 20 fotografií

 

Kvůli objektivnímu hodnocení jsme se obrátili na zkušené fotografy  a profesionály v oboru. První kategorii hodnotili manželé Tylšarovi, druhou kategorii ing. Šebek, třetí kategorii Petrovičovi a čtvrtou pak p. Špaček.

A jak to dopadlo?

 

Akce TOM a KČT:

 

1.místo                       Soutředění                          Lenka Vejrostová

2.místo                       Plamínky                            Zdenka Karešová

3.místo                       Odraz ve vodě                     Jan Vejrosta

 

Turistický závod a MTB :

 

1.místo                       V blátě                                Jan Vejrosta

2.místo                       Vybíháme                            Zdeněk Vejrosta

3.místo                       Běháme s radostí                 Zdeněk Vejrosta


Individuální turistika a cestování:

 

1.místo                       Poslední paprsky                  Lenka Vejrostová

2.místo                       Úprk                                    Jan Kareš

3.místo                       Kam to lezou                        Zdenka Karešová

 

Živá příroda:

 

1.místo                       Milenci                                 Lenka Vejrostová

2.místo                       Slunečný podzim                  Zdenka Karešová

3.místo                       Hadí uzel                              Zdeněk Vejrosta

3.místo                       Pohoda                                Zdenka Karešová

 

Porotce pobavila v kategorii „Živá příroda“ fotografie s názvem „Koza“ od Zuzky Procházkové.

Aleš

MTB Winter Brdy

Zavírák sezóny, který patří k těm techničtějším tratím, se představil v plné palbě. Předtermínem závodu bylo dost deštivo a tak se bylo na co těšit. Ze soupeři si přijeli změřitsíly Romča, Zdeněk a Karel. Odměnou za to nám bylo slunečné počasí. První lajnu jsmepro letošek vzdali, protože kdo si věří, jezdí ze zadu. První polovina tratě byla již tradičněve znamení kořenových singlů a v druhé polovině vládly technické sjezdy a hlavně bláto.Nakonec jsem všichni zdárně dokončili a v cíli jsme si spokojeně vychutnali zabijačkový guláš.

Naše výsledky - abs. pořadí / Čas:


  • Karel 136. / 2:47:56
  • Zdeněk 179. / 3:03:33
  • Romča 206. / 3:10:50

Karel

Cimrmanovské odpoledne

V sobotu 20. listopadu krátce po půl druhé odpoledne vyjíždí z Kralup ku Praze 14 nadšenců - někteří se těší na výstavu Sbírka odkazů Járy Cimrmana, další „přitáhla“ výstava Poklady Moravy s podtitulem příběh jedné historické země, které probíhají v nové budově Národního muzea.

Protože ještě čekáme na opožděného Kardu, začínáme prohlídku v první části Pokladů Moravy, která se věnuje nejstarší historii od pravěku do středověku. Mezi zajímavé exponáty tohoto období patří kamenné nástroje - od pazourkových k masivním sekeromlatům, soška mamuta z Předmostí a mnoho „Venuší“, nálezy doby bronzové, římské cihly z Mušova, část věnovaná Velké Moravě či středověké mince. Ovšem nejvíc se vyřádíme v interaktivní části výstavy - je opravdu velmi zábavná - vyzkoušíme si tu rytířskou zbroj (tíha drátěné košile mnohé překvapí) a různé středověké oděvy, vrtání díry do sekeromlatu, ruční drcení obilí mezi kameny, psaní brkem, někteří se připoutají k pranýři či se nechají zavřít do klády a také si všichni zkusíme vyrazit svou minci.

A pak vyjíždíme do 2. patra na cimrmanovskou výstavu. Svým rozsahem není příliš velká - je tu několik exponátů zastupující vynálezy samotného Járy a dále celá řada vynálezů, které vytvořili na základě výzvy jeho fandové a obdivovatelé. Mezi zajímavé exponáty patří brýle pro fakíry, kapesní plivátko, humánní plácačka na mouchy či pomůcka pro sebevrahy a celé expozici vévodí rozměrné ořešadlo - kornoutovač lískových oříšků.

Pak se vracíme na prohlídku druhé části Pokladů - ta začíná připomínkou císařské orby Josefa II. u Slavíkovic, pokračuje národním obrozením a přibližuje především Moravu „kulturní“ - její literaturu, hudební, divadelní i spolkové tradice, připomíná i slavnou Výstavu soudobé kultury z roku 1928 a nezapomíná ani na zakladatele moderní genetiky působícího v Brně - J.G.Mendela.

A to už se blíží půl pátá - bereme si ze šatny věci a přesouváme se na hlavní nádraží, odkud nám 10 minut před pátou jede rychlík. V Kralupech na nádraží se už jen loučíme a rozcházíme se k domovům - každý jistě alespoň trochu osloven - ať už světem reálné historie či fikce a nadsázky.

Zbyňka

Velká Kunratická

Druhá listopadová neděle je již tradičně ve znamení největšího krosového závodu ČR - Velká Kunratická. Přesně po 20-ti letech má náš oddíl opět na startu 77. ročníku několik závodníků. V dětských kategoriích startuje Terka Popová s Kačkou Šimkovou, v hlavní závodě startuje Vejtek, Honza Kol., Karel, Zdeněk s Romčou a Zuzka K. Nakonec se ze zdravotních důvodů omluvil Petr Pop s Kačkou, který tak udělal u prezentace radost pánovi, který tam stál s velkým inzerátem na startovní číslo.

Na půlku listopadu je přenádherné počasí - sluníčko a teplota téměř 20st., už tím je tento ročník výjimečný, neboť velmi často se tento závod koná na blátě, v dešti a podobných "nečasů", není výjimkou i sníh.

Nejlepšího výkonu dosáhl Vejtek s časem 15:38, který se dostal v mužské kategorii do TOP 200 z celkového počtu 1797 závodníků.


Naše výsledky:

Terka - 4:12 - 93. místo / 137

Kačka Š. - 4:16 - 103. místo / 137


Vejtek - 15:38 - 197. místo / 1797

Zdeněk - 19:17 - 929. místo / 1797

Honza Kol. - 19:23 - 948. místo / 1977

Karel Š. - 19:29 - 976. místo / 1797

Romča - 20:10 - 47. místo / 113

Zuzka K. - 23:36 - 87. místo / 113

Honza

1. závod Středočeského poháru - Týnec nad Sázavou

Příjemné počasí, hezká trať, žádný stres – to charakterizuje první závod sezóny 2011, který setradičně koná již na podzim roku předchozího.
Startuje nás za oddíl 37 – je to hezké číslo a to je jistě stejné množství lidiček v záloze. Daří sepoměrně všem, samozřejmě chybičky jsou ale v rozumné míře (no Zuzka K. si určitě myslí něcojiného, ale opravdu to nešlo řešit jinak)
Radost z úspěchu mají zejména ti nejmladší a tak jsou jim medaile určitě povzbuzením.


Naše úspěchy:
1. místo – Terka P., Blanka, Vejtek, Romíšek, Zdeněk
2. místo – Helča, Áďa N., Kačka Š., Vojta J., Honza Kol., Peter
3. místo – Kačka P., Danča, Kryštof, Kikina, Karda, Zuzka P., Petr, Iveta

Zdeněk

Putování Českým středohořím

Již potřetí jsme vyrazili na toulku Českým středohořím – s orientačním plánem a cestou necestou.
Za 4 dny putování během podzimních prázdnin jsme prošli : Bečov u Mostu – Jánský kopec – pramenyZaječické kyselky – Křemencový vrch - Sedlec – Jánský vrch – lom na porcelanit – Špičák – Lužice– „Lužické šipáky“ – Svinčice – Zlatník (spaní a v noci mrzne) – Želenický vrch – Liběšice – Bořeň –Horka – Mrzlice – Mrzlický vrch – Zaječí kopec – Holibka (spaní a v noci fest mrzne) – Lysák – Chlomek– hrad Kostomlaty – Dlouhý vrch – Kostelní vrch – Bořislav – Bilka – Paškapole – Kletečná (spaní av noci nemrzne) – Žim – Habrovany – Volský vrch – Stadice.
Nachodili jsme přes 60 kilometrů, přes 2 kilometry převýšení – odměnou jsou nám hezké výhledy,příjemné pocity objevitelů a nádherné západy slunce.

 

Celá trasa putování

Výškový profil

Zdeněk

Velvarský tolar očima pořadatelů

V sobotu 16. října jsme po čtyřech letech znovu uspořádali pochod Velvarský tolar.

Na startu u kralupského nádraží i v cíli ve velvarském muzeu se prostřídali Kamil s Katkou a Zbyňkou a všem, kteří se nezalekli nepříznivé předpovědi počasí ani ranních přeháněk či mrholení nabídli trasy v délce od 9 do 24 kilometrů. „Organizovaní“ členové oddílu (a máme opravdu velkou radost z toho, kolik se jich sešlo) se od startu vydali vlakem do Velvar, kde nám nejprve pomohli se stavbou cíle, prošli si muzeum s Pražskou bránou a vydali se „po zelené“ na zpáteční cestu ke Kralupům. Ostatní pochodníci přicházeli do cíle ze svých tras víceméně plynule až do třetí hodiny odpolední, potěšilo nás, že dorazili i dva cyklisté a jedna „princezna koloběžka“. Kromě prohlídky muzea a Pražské brány s 54 schody na ně čekaly účastnické listy, pohled Velvar, různé propagační materiály, oblíbená razítka z trasy pochodu a pro ty mladší i nějaká drobnost či sladkost. Počasí nám přes všechny nepříznivé předpovědi nakonec přálo - nepršelo, nefoukalo a kolem jedenácté všem 106 účastníkům alespoň na chvíli na cestu zasvítilo i sluníčko.

Zbyňka

Pacovské dovádění

V pátek v podvečer vyjíždíme na tradiční akci – Pacovské dovádění, je nás méně, než se očekávalo – ale kdo přišel, tak si to určitě chce užít a tak je nálada prímová.

V sobotu ráno vyrázíme do obce Deštná, kde nás čeká návštěva provaznického muzea, je to príma - příjemná průvodkyně – spousty ukázek – řadu věcí si můžeme vyzkoušet... Pak již za naprosto idylického podzimního počasí se spoustou sluníčka se uskutečnil tradiční podzimní závod, opět za účastí naší a celé řady oddílů, jež patří ke špičce v celé České republice. Všichni závodníci TOM-KČT Kralupy n.Vlt. bojovali ze všech sil, zejména nováčci a ti co mají na tomto závodě rozdíly oproti klasickým závodům se museli vedle trati rvát s kontrolními stanovišti.

Neztratili jsme se (alespoň někteří) a vybojovali řadu dobrých umístění a medailí:


Mladší žáci: 6. Matěj Hollý

Starší žáci: 4. Kryštof Vávra

Dorostenky: 1. Blanka Rosáková 5. Kristýna Nejedlá

Ženy: 3. Romana Vejrostová 6. Lucie Malíková

Muži: 1. Zdeněk Vejrosta 3. Jan Blecha 5.Jan Kareš

 

Daří se nám i v doprovodných akcích – za 0 trestných získává Vávra (byl jediný) 150 centimetrový spacák a v tombole pak Jitka plyšového psa, kterého všichni závidí, Lojza misku s ovocem a Helča spacák. Po závodech volno na povídání, návštěvu obchodu a „picérii“, v podvečer pak příprava na výsadek a pak nás již autobus veze do tmy v okolí Pacova. Všichni nástrahy zvolené trasy a výsadku zvládají a tak na Hutích jedí opeřence a poslouchají Jezevce.

V neděli balíme a jedeme do Pelhřimova – focení pod největším rozcestníkem světa, návštěva muzea rekordů a kuriozit, a v druhé expozici pak obrazy ze sirek. Cesta domů už utíká rychle a mnohdy za hlubokého spánku. V Kralupech jsme kolem jedné hodiny a všichni určitě spokojeni.

Zdeněk

Cyklotrek

V sobotu se konal další ročník Cyklotreku na Kokořínsku. Shromaždiště závodu bylo v „Městských lázních“ ve Mšeně. Tady se závodníci zaprezentovali a obdrželi mapu se zakreslenými kontrolami a šifru. Šifra byla i letos důmyslná a spousta závodníků ji nerozluštila. V mapě bylo celkem 30 kontrol s různým počtem bodů podle obtížnosti. Plánujeme taktiku a v devět hodin všichni závodníci startují. Počasí nám přálo a příjemná teplota byla provázená sluníčkem, takže jsme nakonec všichni jeli závod až dokonce (do 17 hod). Jen tým Zdendy musel skončit o něco dříve, aby stihl ještě za světla dojet zpět do Kralup. Všechny kontroly byly něčím zajímavé a pěkné, opět jsme se koukli do míst, o kterých jsme ještě nevěděli. Kontroly byly například kamenný stůl u Jestřebického Špičáku, skalní brána nad Vojtěchovem, rybník Kačírek, dále téměř lezecké kontroly u jeskyně Klemperka nebo Partyzánská jeskyně, skalní reliéfy nad Harasovem nebo třeba vrcholovka Zkamenělý zámek.

Kokořínská údolí jsou krásná, ale když jedete na kole třetím údolím nahoru, máte toho dost:) a tak všem po náročném cyklotreku přišlo vhod občerstvení v cíli.  A nakonec se nám vyplatilo počkat si i na vyhlášení výsledků. V kategorii Romantici jsme totiž dopadli nad očekávání dobře. Tady jsou naše výsledky (ze 68 skupin):

Zuzka a Vítek: 4. místo

Zuzka a Alena: 5. místo

Romča, Zdeněk, Karel: 12. místo

Jana a Petra: 29. místo

Štastnou vylosovanou výherkyní se stala Petra, která dostala poukaz na masáže v Obříství:)

Zuzka

Ze světa historických hraček a Botanická zahrada

První říjnovou sobotu jedeme na výstavu Ze světa historických hraček aneb mechanické hračky z doby našich pradědečků a prababiček, která se koná v Emauzském klášteře. Z Kralup nás vyjíždí 14, na Masaryčce se k nám připojují děvčata Popovi, takže jsme v nebývale silné sestavě. Metrem se vezeme na Karlovo náměstí a náš cíl si nejprve z náměstí „mezi ministerstvy“ dobře prohlédneme.

Výstava sama je pro nás rozsahem spíše zklamáním - vše je umístěno pouze v jediném sále, kterému vévodí velká „tříkolejnicová“ modelová železnice (dokola tu jezdí ale pouze dvě soupravy) a okolo je několik málo vitrín se stavebnicemi, pokojíčky pro panenky, figurkami, parními stroji, vláčky a „promítačkami“. Ještě, že jsou tu dva velké stoly s Merkurem, ke kterým se ti tvořivější z nás sesednou a dokazují, že i z mála lze vytvořit podivuhodné věci. Dále si projdeme přístupné klášterní prostory - křížovou chodbu s unikátními freskami z 2. poloviny 14. století, barokní refektář, Císařskou kapli a nádherný kostel Panny Marie a slovanských patronů. Prohlédneme si též výstavu s názvem Škaredá středa, která připomíná nálet na Prahu 14. února 1945, kdy byl silně poničen i samotný klášter a další pražské stavby, a konfrontuje autentické dobové fotografie Stanislava Maršála se současností.

Ve zbývajícím čase se rozhodujeme pro návštěvu nedaleké Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Nejprve jdeme do skleníků - tropického s papoušky, „žralokem“ a řadou zajímavých rostlin z celého světa a pak do „kaktusového“, kde se představují především pichlaví, ale občas i „vlasatí“ krasavci. Marťa s Kardou se nechávají zlákat kouzlem masožravých mucholapek - tak jim budeme v jejich pěstitelském úsilí držet palce. Pak jdeme do venkovní expozice, kde si se zájmem prohlédneme krásné ukázky hornin v místním Geologickém parku, který mapuje geologické složení území naší republiky, a dále rostliny našich vod a mokřadů (v jezírkách objevíme i několik pulců a malého čolka). Posledním bodem našeho programu je výstava citrusů a subtropických rostlin. K vidění jsou tu druhy více i méně exotické - kromě celé řady různých citrusů i jedlý kaštan, mišpule, fíkovníky, olivovník, mango, marhaníky, karambola, muďoul či kaki.

A už se blíží závěr našeho výletu - uděláme ještě jedno malé „kolečko“ ve venkovní expozici a přes Karlovo a Václavské náměstí (se zastávkou na zmrzlinu - trojlístek holek stihne i McDonald´s) se vracíme na Masaryčku. Děvčata Popovi se od nás odpojují, na nádraží si ještě stačíme prohlédnout výletní „hurvínky“ a ve čtvrt na pět se v Kralupech rozcházíme - snad bez velkého zklamání z „hraček“.

Zbyňka

Výlet do parku

Na výlet přišli z velkých Lenka, Péťa a Zuzka K., z menších Adélka N., Adélka H., Helenka, Kryštof, Pavel, Škvírka, Vítek a Vojta P.

Od základny jsme vyrazili podél čističky do Veltrus a cestou jsme soutěžili v poznávání stromů (Kryštof a Škvírka 9, Vítek a Vojte 8, Pavel 7, Adélka N. 6, Adélka H. 5, Helča 4). Do parku jsme se vydali po modré a různými cestičkami jsme dorazili k zámku za hraní grizzlyho a počítací schovky. Přes louku jsme šli k hlavní cestě a vyrazili jsme směrem k Pavilonu přátel přírody a zahrad. Cestou jsme svačili a hlavně sbírali kaštany.

Na lávce pod pavilonem jsme se všichni společně vyfotili a u pavilonu jsme se pustili do vyrábění zvířátek a jiných potvor z kaštanů. Sešla se spousta ježků (jeden i s bekovkou!), několik kusů vysoké zvěře, šnekoslimák, krychle, kytička a další.

Protože se nebe pěkně mračilo, vydali jsme se po poledni zpátky po trase časovky. Pokračovali jsme ve schovce a hře na grizzlyho a počítali jsme modré značky. Ve hrách byl nejúspěšnější Vojta, druzí byli Kryš a Škvírka a třetí byl Vítek.

Za mrholení až deště jsme zahrádkami došli k základně, kde jsme pokračovali ve stavbě zvířátek a hráli jsme hry (magnetický fotbálek, monopoly, twister). Po třetí hodině se šlo domů.

Lenka

European cup - Mezinárodní mistrovství TZ (Kežmarok)

Odjíždí se ve čtvrtek na noc vlakem, v pátek ráno jsme v Popradu a vyrážíme do Tater – do Tatranské Lomnice. Radost z nádherného počasí kazí jen silný vítr, pro který nejezdí visutá lanovka. Vyrážíme tedy pěšky na Studenovodské vodopády, na Bielikovu chatu a Hrebienok. Dolů do Starého Smokovce pak pozemní lanovkou. Vláčkem pak do Popradu a Kežmaroku, kde nás v sobotu čekají závody.

 

Mezinárodní závody se po roce opět konají na Slovensku, v konečné nominaci je i 15 závodníků TOM-KČT Kralupy nad Vltavou.

Všichni bojují a přispívají tak k celkovému vítězství České republiky – za to patří velké díky.

Obsazujeme v nebývale početném startovním poli kvalitní umístění, mezi TOP 6 se dostávají

6. místo

Starší žákyně – Tereza Popová, Mladší dorostenky – Kristýna Nejedlá, ŽenyB – Romana Vejrostová, Muži B – Milan Fogl

5.místo

Muži A – Jan Blecha, Muži B – Petr Pop

4.místo

Muži B – Zdeněk Vejrosta

3.místo a bronzová medaile

Nejmladší žákyně – Petra Nová

2.místo a stříbrná medaile

Starší dorostenky – Blanka Rosáková

1.místo a zlatá medaile

Ženy B – Iveta Matějková

Zdeněk

Kralupské kolo

V neděli 19. září 2010 proběhl pátý ročník závodů na kolech pro děti, dorost a juniorys názvem Kralupské kolo. Akci organizoval oddíl MTB společně s KČT Kralupy nad Vltavou pod patronacísportovní a ekologické komise v rámci Evropského týdne mobility. Pro děti byla vzorně připravena celá trať v lokalitě Lobeček podél Vltavy pod turistickou základnou a koupalištěm. Startovalo celkem 45 závodníků, za doprovodu neuvěřitelné šedesátky rodičů a prarodičů. Organizaci zajišťovalo 15 lidí.
Výkony mnohých byly skutečně obdivuhodné – přes skutečné závodníky až po mrňata s přídavnými kolečky – ti opravdu sklidili zasloužený potlesk V cíli všichni díky podpoře města Kralupy nad Vltavou dostávali pitíčko, sušenku a ti nejlepší spoustu cen, medaili a pocit velkého vítězství při mávání ze stupňů vítězů.
A k oddílu: 15 nás pomáhá s přípravou, realizací a hlídáním KK – Zdeněk, Romíšek, Karel, Věrka Š, Milan K., Martin S., Martin Ch., Zuzka A., Katka, Petr Pop + Eva, Zbyněk, Zdenka Ka., Kolďa, Lenka V. 2 jsou jako doprovod : Šárka a Petr Pavlů
10 závodí: Mareček, Helča, Kačka P., Terka P., Kačka Š., Pavel, Nýna, Vávra, Jitka, Monika
2 nestíhají start, ale dorazili: Karda a Vašek K.
A co ostatní?

 

Kompletní výsledky

Traťové rekordy

Zdeněk

Mistrovství ČR smíšených dvojic a noční závod

Sobota 19. září 2010 – Kožlany - to je datum a místo konání, dalšího závodu – vyráží i 18 závodníků TOM-KČT Kralupy. Je však škoda, že další i když nejedou na jinou oddílovou akci, neprojevují zájem, a tak nepodporují oddíl.

V pravé poledne za krásného slunečného počasí startuje mistrovský závod.  Kvalitní 6-ti kilometrová trať, kopce, dlouhé azimuty, kontrola X – to vše každého prověřuje a tak výsledky odráží snahu na trati a připravenost.


Kategorie 31 – 70 let: 6. Vašek K. a Pešajda, 9. Blanka a Michal B., 11. Jituš a Karda, 13. Hebe a Lucka, 14. Kikča a Vávra, 15. Terka P.a Petr, 21. Moni a Nýna 

Kategorie 71 a více let: 1.Romíšek a Zdeněk, 3. Jarka a Peter

 

Po vyhlášení volno a pak za tmy ve 20 hodin startuje noční závod, zčásti městem, polem a lesem:

 

Dvojice holky (kdo se bojí nesmí sám do lesa): 1. Blanka a Kikina, 3. Jitka a Monika

Ženy:  5. Romíšek, 6. Pešajda, 7. Lucka

Muži: 1. Hebe, 4. Nýna, 5. Vávra, 6. Karda, 9. Zdeněk, 11. Michal B., 12. Vašek, 14. Peter

Zdeněk

Poprvé na maratonu

Absolvovat maraton je něco jako vysoká hora, na kterou je těžké vylézt, ale výhledy stojí za to. 18. září se na Kladně-Sletišti uskutečnil 9. ročník Kladenského maratonu, který jsem naplánoval uběhnout zhruba od prosince minulého roku. Do té doby jsem měl za sebou již 2 půlmaratony, tak jsem si říkal, proč to neposunout trochu dále.

První impuls však přišel z MyTreneeku – internetový tréninkový deník, který jsem objevil díky Karlovi Šimkovi. Byl to a stále je motivační prvek, aby člověk „něco dělal“. MyTreneek má jednu skvělou vlastnost – můžete prohlížet deníky ostatních, což je super pro inspiraci – jak to dělají ostatní - a aby se člověk neflákal oproti svým přátelům, protože také víte, kdo si váš deník prohlíží.

Tato situace byla u mě na začátku, kdy se ještě do toho nechal uvrtat i Zdeněk. Jelikož kluci nezaháleli, tak i mě to pořád nutilo něco dělat. Byl první měsíc za mnou a protože jsem zjistil, že nemám s pravidelném trénování nějaký problém, rozhodl jsem se zkusit v půlce září maraton. Cíl byl ve zdraví ho uběhnout, na čas u prvního maratonu jsem nechtěl moc koukat.

Jelikož jsem do půlky září toho naběhal poměrně dost – cca 1745km, věřil jsem, že pokud se něco nestane, tak to určitě uběhnu. Čas jsem odhadoval kolem 4 hodin, ale tajně jsem doufal i pod 4. Jako „přípravné závody“ k maratonu byly 2 – MTB 24 hodinovka v Liberci a Miřejovický půlmaraton, kde jsem hlavně testoval vytrvalost a psychickou odolnost – hlavně v tom Liberci.

K samotnému závodu. Doprovod mi dělá Lenča s mojí mamkou, potřeboval jsem pro jistotu řidiče na zpáteční cestu z Kladna. Na závod ještě dorazí Karel s Věrčou. Start v 10 hodin za super počasí – žádné vedro ani zima. Po zkušenostech s ionťákem z Miřejovického půlmaratonu, volím jako občerstvovačku vodu a hroznový cukr. První kolečka utíkají docela rychle, na půlce jsem cca za 1:58 a je mi jasné, že dát to pod 4 hodiny bude hodně těžké. Říká se, že maraton začíná na 30km, a něco na tom bude, cca na 35. km jsem už musel ubrat od poměrně rovnoměrného tempa – nebyly zkušenosti a nechtěl jsem skončit v křečích – to by byl konec. Ač jsem byl poměrně zklamán, že jsem to tempo neudržel až do cíle, útěchou mi bylo, kolik lidí chodců-běžců jsem v předposledním a posledním kole předběhl.

Cílem tak probíhám v čase 4:08:14. Nejprve se dostavilo velké zklámání, že to nakonec pod 4 hodiny nevyšlo (i pro to, že mi hodně lidí v to věřilo:) ), zas tak nereálné to totiž nebylo. S odstupem času, cca 2 dnů po závodě to hodnotím jako solidní výkon, kde jsem určitě podcenil občerstvení (jen na vodě a hroznáči je na maraton prostě málo), a proto možná na konci už nebylo tolik sil, a jelikož jsem nevěnoval maratonu nějak extra speciální přípravu, nemohl jsem čekat super čas. Druhý den po závodě byl horor chodit ze schodů či si sedat:), ale cca po 4 dnech od maratonu jsem byl „v pohodě“.

Chtěl bych poděkovat všem za podporu, zejména Lenče – za trpělivost, protože často jsem slyšel něco o bláznech apod., když jsem jí vždy oznamoval kolik km jsem zrovna běžel či jsem se chystal, a klukům z MyTreneeku – Karel, Zdeněk a Peter, ač často nepřímo, ale něco jako tréninkovým parťákům. Bez vás bych to nedal:)

Honza

Oddílový duatlon

5. září měl proběhnout další ročník oddílového triatlonu, ale jelikož v posledních dnech byly ranní teploty velmi nízké (nebylo ani 10 st.), ustupujeme od plavání a opět máme duatlon. Pro letošní a další roky byly upraveny parametry závodu, aby nalákal více účastníků.

Celkem se nás sešlo 8 sólo závodníků - Zdeněk, Romča, Katka M., Karel, Pepa B., Honza Kol., Karda, Vávra a 2 týmy - Petr a Terka Popovi, Peter a Vítek Vaňkovi. Závod tedy začal 25km dlouhou trasou na kole směrem na veltruský park, cyklo část se jela na 2 okruhy. Již v této části závodu bylo rozhodnuto o celkovém vítězi Karlovi, který si udělal dostatečný náskok, a v běhu na 5km udržel vedení před ostatními soupeři.

Pořadí po kole:

1. Karel, 2. Zdeněk, 2. Pepa, 4. Romča, 5. Honza, 6. Karda, 7. Vávra, 8. Vítek+Peter, 9. Terka+Petr, 10. Katka

Celkové pořadí:

1. Karel, 2. Honza, 3. Romča, 4. Karda, 5. Pepa, 6. Zdeněk, 7. Vávra, 8. Vítek+Peter, 9. Terka+Petr, 10. Katka

 

Kompletní výsledky

Honza

Mistrovství České republiky – štafety

Mistrovství České republiky se stalo doslova triumfem závodníků TOM – KČT Kralupynad Vltavou, kteří dokázali zvítězit ve třech ze čtyř kategorií a jednoznačně byli nejúspěšnějšímkolektivem tohoto mistrovského závodu.
Závodilo se v okolí přehrady Bystřička na okraji Hradce Králové, počasí bylo O.K. a takrozhodovala rychlost, znalosti a především vyrovnané výkony na jednotlivých úsecích.
Naše výsledky:
Štafety žáci:

1. místo a titul mistrů ČR - Vítězslav Vaněk / Petr Špáda / Kryštof Vávra

Štafety žákyně:

6. místo - Tereza Popová / Petra Nová / Denisa Matějková

Štafety muži
1. místo a titul mistrů ČR - Jan Blecha / Jan Kareš / Vít Procházka
4. místo - Zdeněk Vejrosta / Jan Vejrosta / Jan Koldinský
6. místo - Michal Blecha / Tomáš Kolmistr / Jan Špáda
8. místo - Jan Vavřík / Peter Vaněk / Petr Pop
10. místo - Josef Blecha / Karel Šimek / Petr Pavlů

Štafety ženy
1. místo a titul mistrů ČR - Romana Vejrostová / Blanka Rosáková / Iveta Matějková
2. místo - Veronika Vondrušková / Jana Nová / Lucie Čiperová
6. místo - Jitka Černá / Kristýna Nejedlá / Zuzana Procházková
9. místo - Monika Vajnerová / Hana Jílková / Kateřina Malá

Zdeněk

Nejen Zubrnická museální železnice

Druhý prázdninový výlet „na kolejích“ do Zubrnic, který proběhl v sobotu 21. srpna, měl o 50% vyšší účast než ten první na Kolešovku! Ano, jeli jsme se Zdendou tři! Zdeněk přijel na nádraží autem, takže volba dopravního prostředku je po chvíli jasná - Favorit! Zbyněk dostává mapu, a tak se vydáváme na víceméně okružní jízdu východní částí Českého středohoří - sice s hezkými výhledy a dokonce skoro obkroužíme i Sedlo, je to ale i o pár kilometrů delší.

Malé železniční muzeum se nachází v areálu bývalého nádraží Zubrnice - Týniště a je tu na co koukat - prohlédneme si expozici zabezpečovacího zařízení (samozřejmě vyzkoušíme obě přejezdová návěstidla), pak navštívíme lampárnu (tady je možné vyzkoušet i letecký poplach), prohlédneme si venkovní expozici, které vedle mnoha vagonů a původně francouzské válečné lokomotivy z 1. světové války vévodí kolejový jeřáb Körösi z roku 1877. A pak jsou tu drezíny - na té finské pákové si jízdu vyzkoušíme i my - to nám to jede! Dále nakukujeme do nádražní budovy, ve které je expozice věnovaná historii místní dráhy Velké Březno - Verneřice - Úštěk a jsou tu i momentky z natáčení filmů Páni kluci či Rebelové.

Loučíme se s mašinkami a přemisťujeme se do nedalekého skanzenu - komentovaná prohlídka je už v plném proudu, a tak se připojujeme ke skupince pozorně naslouchajících a též se snažíme vstřebat něco z toho barevného života našich předků na venkově, který tu paní průvodkyně tak mistrně líčí. Prohlédneme si sušárnu ovoce, patrový roubený „trojdílný dům“ (chlév - síň - světnice), barokní studnu, kostel i vesnickou školu. První část prohlídky končíme v místním krámku a přesunujeme se proti proudu Lučního potoka k malému vodnímu mlýnu - jeho prvopočátky sahají až do druhé poloviny 18. století, současná jeho podoba odpovídá počátku století 19. I tady se dozvíme řadu zajímavých informací o životě ve mlýně a v malé doprovodné expozici si uvědomíme i náročnost jeho obnovy po roce 1979.

A to už se se Zubrnicemi loučíme - na zpáteční cestě ještě zajíždíme k Víťově vyhlídce u Náčkovic - na bezejmenné kótě 616 metrů se tu do výšky 21 metrů tyčí novodobá „rozhledna - vysílač“ - od silnice je to k ní po panelce jen kousek. Vyhlídková plošina rozhledny je ve výši pouhých 8,5 metru, ale výhled je přesto docela hezký - je sice mírně „zamženo“ - vysílač Buková hora nebo Sedlo však přehlédnout nejdou a pod rozhlednou se dokonce pase srnka.

A pak se už opravdu „nejkratší cestou“ vracíme do Kralup (otáčíme se jen 2x - navigátor se totiž nezměnil), kde jsme kolem čtvrté hodiny. Počasí nám dnes opravdu přálo, a tak si domů přivážíme jen samé krásné zážitky!

Zbyňka

Ortika 24 MTB series 2010

To je název seriálu pěti čtyřiadvacetihodinových závodů na horských kolech – místy konání byl Liberec, Bystřička, slovenská Žilina, Beroun a Vimperk. Pro zařazení do seriálu bylo podmínkou absolvovat alespoň 3 závody, přičemž do celkového hodnocení se počítaly nejlepší čtyři závody.

Do celkového hodnocení seriálu se podařilo proniknout i dvěma závodníkům MTB KČT Kralupy. Romana a Zdeněk Vejrostovi absolvovali závod v Liberci, který byl zároveň mistrovstvím republiky a dále závod v Berouně a Vimperku. Ve všech si užili nepřízně počasí a spousty bláta.

Celkové hodnocení:

Kategorie VW (ženy veteránky) - 2. místo Romana VEJROSTOVÁ ( při zisku 2. místa a titulu vícemistryně České republiky a dvou vítězstvích – Beroun a Vimperk)

Kategorie VM (muži veteráni) - 6. místo Zdeněk VEJROSTA

Zdeněk

Kolešovka 2010

Našemu prvnímu prázdninovému výletu „na kolejích“ počasí rozhodně nepřálo. Z původního termínu - soboty 24. července - ho pro vytrvalý déšť a neúčast přesunujeme na sobotu 7. srpna, ale výsledek zůstává stejný - v době srazu (v 7:15) sice na chvíli pršet přestává, pak už ale prší prakticky bez přestání, a kromě nás se z oddílu na nádraží už nikdo další neobjevuje. Přesto se rozhodujeme, že POJEDEME!

Do Kladna i dále do Lužné se vezeme Regionovou, a tady už na nás čeká historický vlak tažený dvojčitou parní lokomotivou 555.0153 s tendrem (tzv. „Němka“). Kupujeme si jízdenky, usedáme do dřevěného vagonu 3. třídy a vyjíždíme na muzejní „chmelařskou“ trať Krupá - Kolešovice. Bohužel, déšť je vytrvalý a je i docela zima, takže focení na zastávkách ani výhledy do krajiny přes zamlžující se okna nejsou nic moc.

Hodinovou zastávku v Kněževsi využijeme k prohlídce výstavy historických vozidel Klubu historie kolejové dopravy deponované na bývalé vojenské vlečce - je tu celá řada krásných exponátů a při prohlížení vagonových interiérů chvílemi unikáme i všudypřítomnému dešti.

Do Lužné se vracíme ve ¾ na jednu a rozhodujeme se k návratu - muzeum ČD si „schováme“ na lepší počasí. Ještě si vyfotíme parní lokomotivu Albatros, která sem přivezla další historický vlak z Křivořezání na Křivoklátě, a přes Kladno se vracíme do Kralup, kde jsme krátce po třetí. I přes nepřízeň počasí to stálo za to - výlet historickým vlakem po Kolešovce všem vřele doporučujeme!

Zbyňka

GIANT Vimperská 24 MTB

O víkendu 7. - 8.srpna 2010 se uskutečnil ve Vimperku závěrečný závod seriálu Ortika 24 MTB series 2010. Mezi startujícími byli i tři zástupci našeho oddílu - mezi muži Jan Koldinský, mezi muži veterány Zdeněk Vejrosta a mezi ženami veteránkami pak Romana Vejrostová. 

Závod odstartoval v sobotu v pravé poledne, a pak již čekaly 11,5 km dlouhé okruhy, každý s převýšením 268 metrů. Po čtvrtečních a pátečních lijácích je trať samé bláto, déšť smáčí trať i úvodních 9 hodin a tak je to opravdu šílený. Trpí tělo, kola,...Volíme taktiku – pokud to jde, tak si to užít, více relaxovat a kontrolovat umístění – to děláme a tak se i vyspíme.

Naše výsledky jsou následující:

Kategorie muži: 11. Jan Koldinský

Kategorie muži veteráni: 5. Zdeněk Vejrosta

Kategorie ženy veteránky: 1. Romana Vejrostová 

Zdeněk

Vodácká expedice Ohře

Letošní voda se koná po sedmi letech na Ohři – v termínu 31. července až 6. srpna 2010 – za solidního počasí i přes občasné deště, za dostatku vody – po nás však dosti nadstav.

Jede nás rekordní počet 13 lodí a 25 lidiček, od zkušených vodáků až po nováčky a tak tomu přizpůsobujeme rychlost a délku tras. 

Vyrážíme z Tršnice u Chebu, cíle v Kynšperku jsme nedosáhli – končíme asi 6 kiláčků před – v Okounově. Postupně spíme v Kynšperku, Černém mlýně, Lokti, na Hubertusu v Radošově a v Okounově.

Postupně se probojováváme dál a dál, nakonec je z toho 96 kilometrů - spoustu věcí sjíždíme, občas se cvakneme, ale nálada je dobrá se spoustou zážitků – komu kdy skočí užovka do lodi.

Zdeněk

24 MTB – Beroun (Zdejcina)

O víkendu 24. - 25. července 2010 se uskutečnil v okolí Zdejciny čtyřiadvacetihodinový MTB závod "Berounská 24 hodinovka", který byl zároveň 4. závodem seriálu Ortika 24 MTB series 2010. Mezi startující byli i čtyři zástupci našeho oddílu - mezi muži Karel Šimek a Jan Vejrosta, mezi muži veterány Zdeněk Vejrosta a mezi ženami veteránkami pak Romana Vejrostová. Závod odstartoval v sobotu v pravé poledne a pak již čekaly 11,4 km dlouhé okruhy, každý s převýšením 230 metrů. 

Po čtvrtečních a pátečních lijácích, kdy déšť ustává až v sobotu ráno je místy trať až moc blátivá. Každý z nás bojuje podle svých sil a odstupuje pro různé bolesti, jen Romíška musíme stáhnout z trati – jela by stále, ale obrovský náskok velí – šetřit síly.

Naše výsledky jsou následující:
Kategorie muži: 10. Karel Šimek (228 km), 26. Jan Vejrosta (68,4km)
Kategorie muži veteráni: 9. Zdeněk Vejrosta (171 km)
Ale to nejlepší nakonec:
kategorie ženy veteránky: 1. Romana Vejrostová (193,8 km)

Zdeněk

Letní tábor 2010 – Mezholezy

V termínu od 1. do 10. července 2010 se uskutečnil letní tábor TOM 3511. Místem konání byly Mezholezy – místo, kde před více než 25 lety vzniknul názvu našeho oddílu – Vltavský paprsek.

Letošním táborem prošlo 27 členů oddílu. Náplní byly hry, soutěže, tábornické dovednosti, výlety po okolí, koupání a celotáborová hra „10 dní s Ferdou“ – zde bylo nutno se přiblížit k Ferdovým dovednostem – v běhu, ve vodě, při práci, při uměleckých výkonech, šikovnosti a odvaze.

Boje byly napínavé, vždy se bojovalo o co nejlepší pozici a prestiž – celkovým vítězem se stal Škvírka – Petr Špáda.

Zdeněk

Brenbal

V pondělí během schůzky jsme zakončili naše jarní brenbalové trénování. A zakončení to bylo důstojné, neboť jsme si přizvali k přátelskému utkání mistry republiky z ASPV Veltrusy. Před jejich příjezdem jsme si ještě stihli zahrát 2 x 5 minut, abychom si osvěžili pravidla (zejména Vojta P., který přišel poprvé) a byli řádně připraveni. Před 16-tou hodinou přijíždějí Veltrusy na kolech, vítám jejich trenéra Petra Procházku a domlouváme se na složení týmů. Pro první zápas jsme vybrali 14 hráčů a hráček. Veltrusy mají i 2 starší a proti nim nasazujeme Kardu a Kikinu, jejichž odpaly jsou z těch delších.
Celý dnešní trénink provází velké vedro a tak se všichni účastníci osvěžují přinesenou vodou. Na mety jsou rozmístěni rozhodčí, pálkaři – náš tým – si berou oranžová trika, časomíra připravena a může se začít. V prvním zápase je vidět, že Veltrusy jsou zkušenější – v chytání jsou šikovnější, v házení přesnější, v běhu mezi metami nejsou tak zbrklí a v odpalování jsou mazanější. Utkání končí stavem 44:82.
Pro druhý mač se s Petrem dohodneme na menším počtu polařů 10 + brener. Čas bude také kratší 2 x 8 minut a já se snažím udělit několik taktických rad. Je vidět, že jsme se trochu poučili a např. odpaly už nedáváme jen zběsile do vzduchu, ale i do země. To se projeví i na konečném skóre, které pro nás po úvodní prohře vyznívá o moc lépe. Prohráváme jen 40:47. Následuje seskupení obou týmů do řady a podání rukou na znamení poděkování a respektu soupeři. Poté se už jen sbalí hřiště, rozloučíme se s ASPV Veltrusy a jde se domů.
Závěrem chci moc poděkovat všem, kteří přišli v pondělí a pomohli nám jako rozhodčí, zapisovatelé, časomíra, kontrola na pálce, osvěžovači a především všem, kteří chodili na jaře na tréninky a v pondělí ukázali, že brenbal hrát umí. Je toho před námi ještě hodně na učení, ale pondělí ukázalo, že náš tým má budoucnost!

Vejtek

MTBO – orientační závody dvojic na horských kolech

V neděli 27.června 2010 se uskutečnil v okolí Kralup nad Vltavou 5.ročník MTB orientačního závodu dvojic na horských kolech. Pořadatelem byl místní oddíl MTB horských kol a KČT Kralupy nad Vltavou. Počasí bylo velmi teplé a teplota v době dojezdu vystoupala až ke 30 stupňům Celsia.

Start a cíl byl na turistické základně u koupaliště. V deset hodin vyráží první desítka dvojic do terénu, to se opakuje ještě třikrát. Úkolem bylo projet libovolný počet z 15-ti kontrolních stanovišť v časovém limitu 7777 vteřin. K dispozici dostala každá dvojice mapu se zakreslenými kontrolami a postup mezi nimi se již volila sama. Mezi originální patřila kontrola těsně před cílem, ke které bylo nutno dobrodit přes vodu na hráz tůně.

Pro pořadí v cíli byl rozhodující počet kontrol a dosažený čas, penalizováno pro překročení limitu bylo jen pár dvojic. V cíli dostali všichni pití, sušenky a pozornost od pořadatelů. Nejvíce však vyhlíželi dojezdy svých soupeřů, aby věděli jak si stojí v pořadí kategorie. Navzájem se probírali postupy mezi jednotlivými kontrolami a porovnával počet kontrol a najetých kilometrů.

Pořadatelé zvládli celou organizaci závodu, včetně slavnostního vyhlášení a tak dekorování nejlepších mělo díky sponzorům, především velkoobchodu s elekomateriálem firmě VIOLA Rakovník a městu Kralupy nad Vltavou důstojnou úroveň. V kategorii D – děvčata zvítězila dvojice Petra Gottliebová a Jana Řádová, v kategorii M – kluci stanuli na nejvyšším stupni Václav Klomínský a Petr Hájek a v kategorii MD – smíšené dvojice pak Veronika Pagáčová a Jan Oravec. Putovní pohár pro nejlepší dvojici KČT Kralupy získala dvojice Karel Šimek a Jan Vejrosta. Smeknout se však musí před všemi závodníky a poděkovat se sluší všem kteří se podíleli na organizaci.


Ohlasy na závod: "Chtěli jsme moc poděkovat za krásný závod a ještě lepší organizaci včetně výběru kontrolních míst. Díky kontrolám jsme se zase dostali do míst, o kterých jsme vůbec netušili, že existují. Moc jsme si to užili, tedy až na synka, který nějak nemohl psychicky udejchat, že ho zajela mladší a ještě k tomu „ségra“. A to, že se dcerka pod vlivem krásného umístění hned zajímala, kdy zase pojedeme a že se hned chce přihlásit, je důkazem toho, že se jí to asi opravdu líbilo. Byl to její první závod a vůbec jsem netušil, jak zvládne 2 hodiny v tempu. Jela jak kybernetická myš a docela jsem měl strach, že po hodině bude na kaši, a pořád jsem se jí ptal ,zda dobrý ?, zda je v pohodě ?, že mi to přijde rychlé. No a trochu mě pak dostala, když asi po hodině a 45 minutách mi sdělila, že se jí ten „výlet“ docela líbí, že jí to ani nepřijde jako závod. Neboť každou chvílí zastavujeme a hledáme kontrolu nebo koukáme do mapy. A přitom já podle tepáku jsem měl 1/3 času v červené zoně. Ještě jednou díky za zážitek. Mějte se fajn a zase třeba za rok. S pozdravem Mgr. Pavel Mišoň"

Kompletní výsledky

MTBO Vítězný postup

MTBO v kralupské televizi

Zdeněk

Trénink brenbalu

Na dnešním čtvrtečním tréninku brenbalu byli: Háňa, Helča, Jitka, Monika,
Blanka, Kikina, Karda, Matěj, Nýna, Věrka S., Zdeněk a já.
Jelikož Nýna minule odkopal zarostlé kolíky, hřiště se už dalo při stavbě kuželů snadno najít. Dokonce i brener už měl koberec. Pro začátek si
každý dal 3 cvičné odpaly, potom trochu trénink házení a chytání ve 2 řadách volně a soutěžně proti sobě a nakonec rozdělení do dvou týmů. Kapitánky Háňa s Helčou si vybraly spoluhráče, zmenšili jsme hřiště na délku i šířku o 3
resp. 6 metrů a šlo se na věc.
Nýnovci ve složení Nýna, Háňa, Monča, Kikina a Matěj porazili Kardovce ve složení Karda, Helča, Jitka, Blanka a Věrka poměrem 67 : 45. Přitom jednobodových doběhů měli stejně (35) a ardovci navíc jeden šestibodový homerun, ale ztroskotali na tom, že 4x neměli nikoho na pálce, což Nýnovcům dalo 24 bodů. Ve spalování pálkařů byli lepší Nýnovci v poměru 6 : 0 a chycení ze vzduchu vyznělo pro Kardovce 4 (oba do jedné ruky) : 2 (oba do obou rukou). Oběma týmům dělal brenera Zdeněk a já byl něco jako rozhodčí.
V pondělí 28.6.10 od 16:30 nás čeká rozloučení s jarním brenbalem za účasti týmu z Veltrus, takže se ukáže, zda vůbec něco umíme. Přijďte v hojném počtu i jako diváci, ať máme na domácím hřišti správnou podporu :)

Vejtek

Mistrovství České republiky TZ

V sobotu 19.června 2010 se koná Mistrovství České republiky v Turistickém závodě, místem konání je Frýdlant nad Ostravicí.
Vybojováno máme 28 postupů, ale závodit nás jede 17. Některé omluvy je nutné respektovat, ale u mnohých to jistě šlo zařídit jinak – vlastní zájmy však vítězí nad oddílovým duchem.
Počasí je nakonec přijatelné – neprší a postupně se vyčasuje, trať je letošní nejlehčí a tak hurá do boje.
Mezi žactvem máme dva zástupce, Vítka a Kryštofa, ale oba končí disk pro naražení holčičích azimutů.
V dorostu startuje Kikina mezi mladšími – končí 8. – běh nic extra a hlavně moc trestných – kde je tvoje preciznost?
Mezi staršíma dorostenkama závodí Blanka – 0 trestných a solidní běh je základem pro 2.místo, ale odstup na první je velký.
Dospělí – zde nás startuje nejvíc – v poli poražených mezi Muži A končí Nýna, Vávra a Karda. Naopak Vejtek se stává Mistrem České republiky a z 3. místa ho ještě jistí Hebe a to jen 3 vteřinky od stříbra. V Ženách A jsme žádné překvapení nevykouzlily a tak obě Zuzky jsou trochu vzadějš, než se čekalo.
V ženách B končí Romíšek 3., tentokrát nic moc běh a předlouhý odhad. V mužích B nedosáhl nikdo na medaili – ani Petr, ani Milan, ani Peter a ani Zdeněk, který je 4.
Mezi oddíly jsme v červeném poháru na sice hezkém 2.místě, ale čekalo se vítězství.
Mistrovství bylo i závěrečným závodem Českého poháru – zde jsme dopadli takto :
Žákovské kategorie – „žalostně“ – nejhorší za posledních x let
Dorost a dospělí - 1. Romíšek (ženy B) 2.Vektek (muži A) 3. Blanka (starší dorky), 3.Hebe (muži A), 3. Zdeněk (muži B)
V červeném poháru pak 1. místo mezi oddíly.

Zdeněk

24 MTB TĚŽKÁ POHODA

Jak to všechno dopadlo, to všichni jistě již víte, ale jak to začalo..
Jelikož po mém neúspěšném účinkování na 24 ve Vimperku (odpadnutí v 22.00 hod), která měla dle pročtení mnoha diskuzí nejnáročnější trať, rozhodl jsem se zkusit něco „pohodovějšího“. A to se zdálo být i názvem Těžká Pohoda v Liberci.
Protože jet sólo mi připadalo super, ale nechtěl jsem tam jezdit sám, musel jsem ještě někoho zlomit. Ideální terč byl Zdeněk – extrémista, sice dělal drahoty, ale nakonec mu to nedalo a byl zlomený. Další byla na řadě Romča. Ta nechtěla o podobné sóloakci ani slyšet a dlouho to vypadalo, že jí ani neukecáme. Ale také neodolala – zřejmě název Těžká Pohoda dělá své. Zkusmo jsme si střihli Kralupy-Ještěd-Kralupy (po asfaltu – 225km) a bylo po přípravě.
Na poslední chvíli ztratil poslední pud sebezáchovy Kolda – a jedem ve čtyřech + support Nýna.
V průběhu 24 jsme se na trati kromě startu a jednoho nočního setkání vůbec nepotkali, tak budu prezentovat situaci hlavně ze svého pohledu.
Plán mám 20kol – časově chci jezdit 50min kolo a tak to dám i s prstem v nose a ještě se budu v depu flákat – prostě pohoda.
Start klasika – ve stylu LeMans a hurá na trať. Úvodní stoupání na trati (dlouhé 1km) je sice samé bláto, ale dá se to vyjet. Trať je sice technická, ale sjezdy a výjezdy nejsou extrémně náročné a vypadá to na opravdovou pohodu. Na trati je ještě jeden blátivý úsek cca 500m dlouhý, ale ten je po rovině.
První dvě kola v pohodě a ani nepotřebuji malou placku na trojtácu. Ve třetím zjišťuji, že malá placka tam jde špatně, ale říkám si, že se to rozhýbe.
Po čtvrtém kole házím tlamu přímo před pódiem – něco pro diváky – pouze odřeniny.
Po šestém kole musí bajk do servisu, bez nejmenší placky bych se uvařil. V servise je hňup a tak si to musím zmáknout sám, co jsem najel je fuč.
Úvodní stoupání v blátě už jezdí jen elita, zbytek tlačí. Nikdo netuší, že bude ještě hůř. Začínám se blížit limitu 50min/kolo, zatím jsem byl pod.
V devátém kole je vymalováno v ½ trati chytám ceďák, kde byla vyjetá ideální stopa, teče potok. Nakonec se všichni scházíme ve stanu, začínám mít trudomyslnost.
Od teď to má s cyklistikou pramálo společného. Kdo měl rozum, tak po slejváku to zabalil. Mezi ty, co ztratily pud sebezáchovy se řadíme i my a kroužíme dál. Trať se změnila k nepoznání. Přibývají pády, na úvodní kilometrové stoupání už nestačí ani elita a tak tlačí všichni - je po kotníky bláta. Promočené tretry s blátem váží 3x tolik a bláto má takovou konzistenci, že se nesmeje ani po průjezdu brodu na trati. Začíná haprovat řazení. Jestliže dostanu řetěz na největší zadní pastorek, tak při přeřazení musím slézt z kola a přehodit ho dolů ručně – fakt paráda. Bajk není schopen být v provozuschopném stavu více jak 2kola. Začínám pochybovat o dvaceti kolech, časy už jsou 1hod/kolo a ztrácím čas trávením ve frontě na wapku, mytím kola a mazáním.
Půlnoční ohňostroj slyším v závěrečném stoupání a od teď vím, že mám před sebou ještě ½ závodu a mám dát ještě 8 kol – vím, že s prstem v nose to už rozhodně nebude a jak rád budu vzpomínat na úžasně snadnou trať loni ve Vimperku.
Noc se přečkala jenom na morál a to jsem netušil, že bude ještě hůř. V 17 kole po pádu začíná přeskakovat řetěz a mám funkční pouze 4 kolečka na zadní kazetě (na závadu jsem přišel až doma – ohnutá patka přehazovačky). Síly už moc není a tak s dvanácti převody to je docela extrém. Poslední kolo již mám funkčních pouze 6převodů z 27.
Nakonec všichni ve zdraví končíme v cíli. Při zpětném hodnocení tohoto závodu musím říci, že pořadatel měl poměrně blátivou trať již na začátku, ale po průtrži mračen 30% trati připomínalo blátivé koryto pro prasata – moc to nezvládli a doufám, že se příště polepší.
Největší překvapení a obdiv má u mě Kolda, který to zajel ve velkém stylu a mít lepšího bajka, tak by mě i dal. Před Romčou také klobouk dolů, rvát se od začátku o bednu, to nikdo nečekal. U Zdeňka jsem věděl, že to dá, ale že to zajede s takovým přehledem, to jsem netušil. Myslím, že si v Liberci každý posunul své limity, a tak nezbývá než si je otestovat 24.7. ve Zdejcině.

Karel

Cesta do pravěku 2: Zpátky do prvohor - vlakem za trilobity

Druhý výlet z cyklu cest do pravěku, který byl naplánován na sobotu 12. června, určitě aspiruje na titul „absolutní propadák“. Důvod je prostý - vlakem v 7:03 odjíždím z Kralup úplně sám. Možná to bude tím nutným ranním časem vstávání, možná i vzdáleností v čase - trilobiti se objevili v prvohorních kambrických mořích už před asi 550 milióny lety a toto prostředí obývali po dalších 300 milionů let ...
Naštěstí se ke mě přidává dvojice „Pražáků“, kteří s námi už podnikli výpravu do karbonských pralesů, takže nejedu sám. V Jincích překračujeme Litavku a za chvíli už hledáme - naše první naleziště se však ukáže jako „jalové“ - po dvaceti minutách máme pouze jeden zlomek článku, takže se přesunujeme jinam, a to už máme štěstí - nacházíme celou řadu zajímavých otisků, takže po odeznění první fáze, kdy bereme téměř vše, už začínáme pečlivě vybírat - naše zavazadla těžknou, kluci si odnášejí i jeden skoro celý exemplář ...
Krátce po poledni už ale balíme a po osvěžujícím probrouzdání v Litavce pokračujeme po zelené a červené TZ na skalnatý Plešivec, kde se před námi otevírá krásný, v odpoledních hodinách už ale i trochu podmračený, výhled. Pak se vracíme k zelené a svou pouť končíme na vlakové zastávce v Rejkovicích.
Trilobiti u vás tedy zcela propadli, a tak stojím před zásadní otázkou: Má smysl plánovat další výpravy do pravěku? Odpovědět můžete pouze VY!

Zbyněk

3. závod ČP TZ - Týnec nad Sázavou

Sobota 5.června 2010 probíhá v Týnci nad Sázavou třetí závod Českého poháru v Turistickém závodě.
My vyrážíme ráno autobusem, cesta O.K., ale přes den se dělá solidní vedro.Tratě jsou přijatelné a tak se musíme snažit, abychom se umístili a vybojovali nějaký postup na mistrovství republiky.
Z oddílu nás startuje dost, ale zejména v žákovských kategoriích by to chtělo více bojovnosti a mnohdy i snahy.
Pár postupů a medailí se nakonec podařilo.
Nejmladší žákyně: 2. Petra Nová
Starší dorostenky: 2. Blanka Rosáková
Muži A: 2. Vít Procházka
Ženy B: 1. Romana Vejrostová
Červený pohár: 1.TOM-KČT Kralupy nad Vltavou

Zdeněk

Orientační běh

Páteční premiéry závodů v orientačním běhu v Kralepech se zúčastnily Kačka, Terka a Petr Popovi, Hanďa, Helča a Věrka Pavlů, Zdenda, Nýna, Peter Vaněk, Jana, Petr a Péťa Nových, Blanka a Vašek. S pořádáním pomáhali Zuzka K., Honza K., Barča V. a Lenka. Podle leteckého snímku všichni celkem úspěšně hledali svoje kontroly, menší si vyzkoušeli i miniorienťák po Sokoláku. V Kategorii A vyhrál Vaše, druhý byl Petr P. a třetí Zdeněk. Dál v kategorii soutěžil i Petr N., Peter V., Nýna a holky nových s oddílem atletiky. Kategorii Bopanovali kluci, úspěšně se zúčastnila i Terka P. Kačka P. v kategorii C dokonce běžela 2x a pomáhala na startu. Nelenily ani holky Pavlů, které s Věrkou oběhly 6 kontrol. Vyvedlo se i počasí, po dlouhé době se ukázalo sluníčko a obloha byla jako vymetená

Lenka

Běh do hostibejckých schodů

Ve středu 2.6.2010 v rámci „Dnů Kralup“ uspořádal Klub českých turistů a Asociace turistických oddílů mládeže v pořadí 13. ročník „Běhu do hostibejckých schodů“. Vytrvalý déšť, který začal již dopoledne naznačil menší účast než v jiných letech. I tak si na místní kopec vyběhlo 46 závodníků.
Při běhu na kopec v centru města čekalo na všechny tradičních 187 schodů a i letos nepadl žádný rekord.
Přeci jen dešť, chladno a vlhké schody k tomu nedaly příležitost. Nejlepší běžecký výkon podal Vítek Procházka, který v kategorii mužů nad 20 let zaběhl i tak super čas 1:12.
Většina se zúčastnila již po několikáté, ale i letos se našlo několik nových nadšenců, kteří se rozhodli vyběhnout schody poprvé.
Ještě stále vytrvávají 2 stateční běžci, kteří se zúčastnili všech 13. ročníků.
Slavnostní vyhlášení proběhlo za účasti starosty města Petra Holečka a předsedy sportovní komise Jana Špačka. Poděkování patří městu Kralupy a sponzorům této akce.
Vítězové jednotlivých kategorií:
dívky do 9-ti let: Štěpánka Málková 3:17
chlapci do 9-ti let: Metoděj Málek 2:12
dívky 10-13 let: Petra Nová 2:16
chlapci 10-13 let: Jan Novák a Albert Málek 1:39
dívky 14-16 let: Denisa Matějková 2:17
kluci 14-16 let: Martin Štěpán 1:38
dívky 17-20 let: Míša Pospíšilová 2:17
kluci 17-20 let: Michal Blecha 1:31
ženy: Iveta Matějková 1:45
muži: Vítek Procházka 1:12

Aleš

Král Šumavy MTB

V sobotu 29.května 2010 hostí Klatovy další ročník Krále Šumavy MTB. Po předchozích deštích je trať opět blátivá, i když po projetí musím konstatovat že výrazně méňe než v loňském roce.
Startujeme nakonec 4 (Zdeněk, Martin Ch. Romíšek a Pepa B.), z původních zájemců nejede Karel – volby a Milan – „nešikovná ruka“. V 7.30 vyráží Zdeněk a Martin na 105 kilometrů, s tratí bojují přes 8 hodin, ale do cíle se dostávají živí a zdraví.
V 10 startuje trasa 70 kilometrů – Pepa i Romíšek jí zvládají O.K., jen pár minut od sebe. Romíšek pak vystupuje i na pódium za perfektní 4.místo v kategorii žen 40 – 50 let. Krále jsme zdolali a máme před sebou další výzvy – tentokráte 24 hodin v Liberci.

Zdeněk

Author 50 Bezděz

50Bezděz nevítá zrovna ideálním počasím, hodinu před startem poprchává a hic zrovna není. Do tohoto aprílového počasí se na Bezděz přišli porvat s nástrahami tratě Zdeněk, Romča, Peter, Vítek, Karel, Katka a osvědčený support Věrka.
Startovní pozici nemáme zrovna výhodnou, ale měří se čistý čas, tak je to skoro jedno. Po hodně volném začátku, kdy trať byla poměrně ucpaná se začíná jet pěkně ostře.
Jelikož začátek byl poměrně nudný, tak si ho Zdeněk na 8km zpestřuje technickou vložkou - opravou defektu J. Ostatním se technické problémy naštěstí vyhnuly. V průběhu závodu se počasí vybralo a s tím zřejmě počítali i organizátoři, protože úseky s loužemi 50cm hlubokými nebyly žádnou výjimkou – přece jenom bylo potřeba nějaké chlazení.
Nakonec jsme byli uzemněni závěrečným technickým stoupáním do cíle, kde každý nechal poslední zbytek sil.
Romča ve své kategorii bezpečně převálcovala konkurentky a vyjela si s přehledem 1. místo.
Na dětských tratí bojovala již tradiční dvojka – Vítek a Katka. Katka ve své kategorii nedala nikomu šanci a urvala 1. místo. Vítek se soupeři také nemazal a do poslední chvíle šahal po bedně, která mu utekla o pouhé 4sec a vybojoval 4. místo.
Konečný stav - celkové umístění/kategorie:
Zdeněk 333/82, Romča 319/1, Peter 385/99, Karel 97/35,Vítek 4/4, Katka 1/1.

Karel

MTBO Klánovice

V neděli jsme se s Honzou vydali do Klánovic na MTBO - skorelauf. Registrace, příprava kol, popovídání s všemi třemi Čokrtkami a pak už start. Jedeme každý sám za sebe, ale postup volíme podobný. První kontrolu nacházím lépe, dělám si z Honzy srandu - boží mlýny tentokrát melou rychle a než to dořeknu, ležím na zemi! Vlhko, spousta bahna - je to dost akční. Lépe stíhám i druhou a třetí kontrolu, ale to je všechno, pak Honza mizí v dáli a potkáváme se už jen jednou. Kontroly jsou zajímavě umístěné - jámy, cesty, kupky... Asi nejlepší je ta, ke které se musí přejít potok po vlhkém kmeni. Když vyjíždím na druhou půlku tratě, mám pocit, že stíhám ještě 2-3 kontroly. Po nalezení první z nich sjíždím nepříliš prudký sjezd rozrytý od prasat a poblíž asfaltky prorážím přední kolo. Panika, nakonec se mi kolo daří sundat a duši vyměnit, ale pořádně nahustit už moc nezvládám. Asi vypadám fakt blbě, protože nějaký chlápek u mě staví, kolo dofukuje a taky dotahuje. Skoro 20 minut v háji, díky mé "šikovnosti"... S přesvědčením, že se stihnu vrátit v limitu vyrážím k cíli, chci to vzít přes avizovaný přejezd přes železniční koridor. Po zjištění, jak je trať široká a že to vlastně není žádný přejezd, jen cesta ústící u náspu se rozhoduju neriskovat a objet to. Vzhledem k rychlosti EC vlaku, který cestou vidím - dobrá volba. Ještě k tomu si blbě přehazuju a v tom nejhnusnějším blátě mi padá řetěz. Do cíle přijíždím s 3 minutovým zpožděním, třicet bodů mizí z mého "konta". Jdeme s Honzou umýt kola, balíme a jdeme se rozloučit. V pondělí už víme výsledky: Honza je celkově 34. (v kategorii 5. z 11), já 64. (v kategorii 5. z 8). Závod byl parádní, když to vyjde, pojedeme příště zase...

Lenča

2. Český pohár TZ - Malenovice

V sobotu 22.května 2010 probíhá v Malenovicích druhý závod Českého poháru v Turistickém závodě.
My vyrážíme busem na povodněmi decimovanou Moravu už v pátek, ale jak cesta, tak místo závodu jsou O.K. Běhá se v Beskydech (pod Lysou horou) a tomu odpovídá i náročnost tratí.
Z oddílu nás startuje 30, když mnozí nejedou a oddíl je tak trochu na holičkách. Všichni však bojují co to jde, rvou se s kopci, strmými seběhy, bahnitými úseky a mlhou na azimutech.
Opět máme pár postupů na Mistrovství České republiky a získáváme i nějakou medaili.
Ženy B: 1.Iveta Matějková, 3.Romana Vejrostová
Muži B: 3.Zdeněk Vejrosta
Červený pohár: 1.TOM-KČT Kralupy nad Vltavou

Zdeněk

Cyklotrek okolím Mělníka

22. května jsme se zúčastnili (Jana a Zuzka K., Zuzka P. a Vítek) 12. cyklotreku okolím Mělníka. Po napínavém nandavání čtyř kol na auto jsme se vydali do Mlazic, kde bylo shromaždiště závodu. Zaprezentovali jsme se a obdrželi mapy, popisky, průkazky a šifru (kterou se nikomu z nás nepodařilo rozluštit:)). V devět jsme se za deště vydali na trasu. Obě dvojice si zvolily jiný postup, tak se naše cesty rozdělily, ale obě vedly na hřbitov:). Na výběr bylo třicet kontrol na velmi zajímavých místech, kam se člověk obyčejně třeba nepodívá. Každá kontrola měla dohledávku s buzolou. Kontroly byly různě ohodnocené a mohli jsme získat prémii za navštívení všech skalních obydlí nebo hřbitovní prémie. Z+V získali kontrolu v jeskyni Klemperka, kde bylo zapotřebí baterky. Ručník jsme letos nepoužili, protože k „vodním“ kontrolám jsme nedorazili. Počasí se hned zezačátku umoudřilo a svítilo sluníčko a o tom, že je na Kokoříně krásná příroda netřeba mluvit. Další cyklotrek bude na podzim a doporučuji ho všem, co mají rádi Kokořín a jízdu terénem, vlastní plánování trasy, pohodové tempo a posezení v cíli nad gulášem a buchtami (bohužel jsme se letos nezúčastnili).

Zuzka K.

VEJTEK Cup

5.ročník fotbalového turnaje VEJTEK Cup se konal 15.5.10 v sobotu. Kvůli nepříznivému počasí se nestihlo posekat hřiště a tak od 7 hodin ráno vše napravuje Vejtek a později i Nýna. V 9:00, kdy už se sešli (až na Tomka) všichni hráči, ještě není dosekáno a tak se ostatní mají čas rozehrát a seznámit se s mokrým a měkkým terénem. Letos se turnaje zúčastní 3 týmy – obhájci Černá Mamba, tradiční Hasiči Minice a nově složení Popeláři. Tomka nakonec Vejtek burcuje po telefonu – zapomněl, že je turnaj a vydává se hned na cestu. Týmy byly zaregistrovány v tomto složení:
Černá Mamba: Honza Procházka, Hanka, Mamut, Tomek, Rohlík a Vejtek (obhájci si po dohodě s dlouholetou oporou Šimonem museli najít náhradu do branky)
Hasiči Minice: Lukáš Kolc, Marek Škabrada, Vlasta Pokorný, Ruda Dvořák a Jakub Eliáš
Popeláři: Josef Havránek, Radek Bursch, Nýna, Pepa Blecha, Vašek Dvořák a Tomáš
Z počtu hráčů v sestavách je jasné, že jediní Hasiči Minice nemají nikoho na střídání, ale v prvním zápase vše vyrovná pozdní příjezd Tomka, neboť v losování pořadí zápasů se Černé Mambě nesplnilo přání vytáhnout si „C“, ale hrají hned první 2 zápasy. Týmy obdrží 1,5l vody na osvěžení a počasí ukazuje spíše svojí zataženou tvář. Během dopoledne na nás ale vysvitne i slunko. Před zahájením samotných zápasů je ještě zdůrazněno, že terén není ideální a proto by případné skluzy nemusely dobře dopadnout. Nakonec se nikdo do skluzů nepouští.
Každý sehraje s každým 2 zápasy, celkem tedy 6 utkání – každé 2x 7min, píská vždy někdo z týmu, který nehraje. Těsně před výkopem se zopakují pravidla a už se hraje.

Konečná tabulka:
1. Popeláři - 5:1 - 7 b.
2. Černá Mamba - 3:4 - 3 b.
3. Hasiči Minice - 0:3 - 2 b.

Nejlepší brankář: Josef Havránek (Popeláři) 1 gól
Nejlepší střelec: Radek B. (Popeláři) 3 góly

Zbývá už jen napsat diplomy a na řadu přichází vyhlášení. Jsou uděleny diplomy jak týmům, tak za individuální úspěchy pro nejlepšího brankáře a nejlepšího střelce, které oba posbírali po zásluze Popeláři. Tento tým získává i putovní pohár a na závěr se pořizuje ještě nezbytné foto všech zúčastněných.

Vejtek

Kralupy – Ještěd a zpět

Karel přichází s nápadem zdolat Ještěd přímo z Kralup, na počátku se mi to zdá jako naprostá magorovina, ale postupem času se mi to rozleží – alespoň zjistím jestli to vydržím a jestli jsem schopen se pokusit o zvažovanou 24 hodinovku.
14 dní před pokusem má Karel mapu v malíčku : silnice / terén v poměru 50 / 50. Počasí ale mění plány – prší, prší...a tak se mění terén za silnici, ale horské kolo zůstává. V týdnu před 15.5.2010 – den „J“ je počasí pro takový pokus nevhodné. V pátek během deště si říkáme „ráno se rozhodne“.
Ráno mě burcuje sms od Karla „U nás neprší, tak to zkusíme“, Romíškovi se obrací oči v sloup, ale jdeme do toho. Zabalení náhradních věcí, jídla a před sedmou hurá na základnu. Tady již čeká Karel, nikdo jiný se nezbláznil a tak jedeme tři – Karel Romíšek a já Zdeněk.
Z Kralup vyrážíme přes Veltrusy na Všestudy, Dušníky, Dědibaby, Bukol, Kozárovice do Zálezlic – cesta pro nás známá, ale v hlavě se mě honí myšlenky na vše možné, ale převládá – do čeho jsem se to pustil, to nemůžu ujet, radši ať prší a můžeme se vrátit. My však šlapeme stále vpřed.
V Zálezlicích přenesení Vltavy, cyklostezkou do Vrbna, do Brozánek, na Mělník a stoupáním na Chloumek – první 5 minutová pauzička. Zde se vmotáváme do objízdné trasy na Českou Lípu a je tu husto. My však míříme na Lhotku a do Kokořínského dolu – zde cestou povídání, abychom nemysleli na kilometry a skutečně to jede. Z Ráje stoupáme na Nosálov, pod Vrátenskou horu a pak se již vynořuje Bezděz, začíná pofukovat, ale točí se to všemi směry. Na hlavní si v buszastávce děláme pauzičku na jídlo, rohlík je rohlík a dělé příjemně v žaludku. Po chvilce již po této frekventované silnici s větrem v zádech míříme do Bělé pod Bezdězem. Jsme rádi když sjíždíme do města a bereme směr Kuřivody, ale to se ještě musíme vymotat z „kufru“ naštěstí jen 2 kiláčky. Pak již nekonečnou silnicí, zde mám krizičku, spíše než nohy nechce šlapat hlava. Stále mě vyvstává na mysl „ vždyť je Ještěd tak daleko, ujeto 72 kilometrů a musím ještě domů“. Karlovy a Romči záda se nakonec pro mě stávají středem vesmíru a já se z toho dostává.
V Kuřivodech je na kostele 11 hodin a my dál jedeme bezva cestou přes bývalý vojenský prostor, dnes oboru na Osečnou – krásné okolí, počasí se drží, občas se objeví i světlý flek. Karel sice tvrdí, že když zmoknem, že se otočíme domů, ale se stále se přibližujícím se Ještědem doufám, že pršet nebude, protože by se Karel asi stejně neotočil. Drncavý sjezd nás zavádí do Osečné, ale to je jen první část, Osečná pak začíná a končí asi 6x. V „hlavní“ Osečné opět něco k jídlu, vyjasnění výjezdu s kouskem terénu a pak již vzhůru. Musíme se dostat výškově o 600 metrů nahoru.
Stoupáme, stoupáme – metřík za metříkem se noříme do mraků. Ve 13.15 jsme na vrcholku, vnitřně jsem naplněn pocitem uspokojení, ale před sebou máme na 110 kilometrů domů, nevím, nevím.
Zima, jsou 4 st.C, nic není vidět. Výhodou je jen prázdný bufet. Dávám s Karlem gulášovku a Romíšek čaj se štrúdlem. Po 20-ti minutách nasedáme a hurá dolů. Zima je mi fakt úděsná, prsty na rukou i nohou mrznou, klepu se jak ratlík, ale vše O.K. a v Osečné už to jde.
Zpět stejnou cestou, nohy nebolí, každým kilometrem stále pevněji věřím, že to zvládnu. V hlavě je to dobrý a ani to co jsme sjížděli cestou k Ještědu a zdálo se, že zpět bude hrozné se zdá, že je nahoru snad i kratší. Opět jsou tu Kuřivody, na kostele jsou tentokráte 3 hodiny, něco do žaludku a jedeme dál. Do Bělé pohoda, domů nám schází cirka 70 kiláčků, ale depka mě chytá hned na hlavní – mírný protivítr, rychle jedoucí auta – ještě že to byly jen čtyři kilometry. Sjezdem z hlavní je to už zase O.K., zvednutí ze sedla je způsobeno více bolestí „sedadla“ než potřebou něco vyšlápnou či dorazit. V Nosálově opět mini pauza, ale uspokojením, jak nám to jde a hlavně jede z kopce sjíždíme z naší trasy a v Lobči už víme, že jsme jinde. Rezolutně prohlašuji, že se nevracím a tak jedeme na Mšeno a s větrem v zádech na Chloumek.
Tady vím, že jsem už skoro vyhrál, říkám si „to dám“. Stavujeme se na kofole. Pak již príma sjezd do Mělníka a stejnou cestou jako ráno ke Kralupům a stále větřík mírně do zad. Ve Všestudech nás Karel neopouští a jede s námi do Veltrus, zde „Ahoj“ a s Romíškem míříme domů.
Stavujeme se na základně a pak již doma zasloužená vana, večeře a odpočinek.
No, popravdě, myslel jsem si, že to nemůžu dát. Nikdy jsem tolik nejel. Ale pocit vítězství je slastný. Bolí mě za krkem - jak člověk kouká na cestu, zadek docela jde a nohy vůbec nebolí. Že to dá Karel jsem věděl, ten by radši duši vypustil. Romíšek má moje absolutorium.
Závěrem údaje z tachometru:
Délka 222,36 kilometru s převýšením 2314 metrů, čistý čas jízdy 10 hod 25 min 17 vteřin.
Průměrná kadence 67/min, maximálka 125/min.
Tepovka - průměr 118, maximálka 197.

Zdeněk

Český pohár TZ - Český Brod

V sobotu 8.května 2010 se v Českém Brodě rozeběhl další rok českého poháru v turistickém závodě.
Počasí závodu celkem přálo a tak náročná trať prověřila zejména běžecké schopnosti a u mnohých i orientaci na azimutových úsecích.
Pro mnohé to byl první velký závod a jsou udiveni počtem startujících. Všichni bojují a tak je tu i nějaká medaile a postup na Mistrovství České republiky.
Naše výsledky:
Bílý pohár: 8.místo
Nejmladší žačky (28): 16.Helča 20.Péťa 21.Adélka 23.Hája 26.Kačka P.
Nejmladší žáci (23): 14.Pavel
Mladší žačky (27): 4.Kačka Š. 6.Tereza P.
Mladší žáci (25): 7.Lukáš 20.Dan 22.Vojta P.
Starší žákyně (33): 10.Denisa
Starší žáci (25): 10.Vítek 15.Kryštof 17.Vojta J. 18.Škvírka 22.Tomáš

Červený pohár: 1.místo
Mladší dorostenky (10): 3.Kikina 6.Aneta M. D.Monika
Starší dorostenky (14): 2.Blanka 12.Jitka
Starší dorostenci (16): 7.Škvíra
Ženy A (21): 6.Zuzi K. 7.Zuzi P. 14.Klára 17.Verda D.Lucka M.
Muži A (31): 2. Vejtek 3.Hebe 16.Nýna 17.Tomek 18.Michal 21.Vávra 22.Karda 25.Martin 26.Vašek D.Honza K.
Ženy B (12): 2.Romíšek 4.Jana N. 8.Hanka J. D.Iveta
Muži B (13): 4.Zdeněk 6.Petr N. 7.Peter 9.Petr Pop 11.Milan

Zdeněk

Dvořákova Nelahozeves

Již po 14-té se šel turistický pochod Dvořákova Nelahozeves. Předpověď počasí se nás snažila postrašit, ale tradice odolala a znovu krásné počasí doprovázelo téměř 200 účastníků po celý den. Menší počet dětských účastníků plně vynahradila účast těch věkově starších, ale zato aktivnějších, pochodujících pro dobrý pocit, krásné nové razítko, pohlednici k pochodu a tradiční diplom. Někteří z účastníků se odhodlalo vyzkoušet i doprovodnou soutěž ve stavbě stanu na čas. Další možností v cíli bylo opečení buřtíků, stanoviště her pro děti nebo jen odpočinek na krásně udržované turistické základně. Od mnoha účastníků se dostalo díků organizátorům za krásný pochod.
Tak za rok 1. května se těšíme na tradiční i nové turisty:)

Katka

Skanzen a muzeum moto-velo - Přerov nad Labem.

V neděli 25.4.2010 se nás 11 (Karda, Vávra, Zbyňka, Kryštof, Mates, Škvírka, Vojta P., Helenka, Hanička a Terka) schází v 9:25 na nádraží, abychom se vydali na výlet do Přerova nad Labem. Z Kralup jedem vlakem na Masaryčku, pak do Čelákovic a odtud autobusem do Přerova, kde vystupujeme přímo před skanzenem. Už tu na nás čekají zdatní cyklisti Zdenda s Romčou. Na prohlídku s námi ale nejdou, tak se s nimi zase loučíme a jdeme do skanzenu. Se zaujetím si všichni prohlížíme všechny domečky, světničky, exponáty a to, jak lidé žily dřív. Na konci prohlídky si dáváme svačinu a pak už jen prohlídka školy a jsme venku. Terka hledá “kešku“ a úspěšně nachází. Kolem místního zámku se pomalu vydáváme 150 metrů k museu moto-velo, kde už nás vítá paní Vavříková. Se stručným výkladem si prohlížíme všechny vystavené exponáty a vybíráme si stroj, na kterém pojedeme domů. To nám nakonec moc nevychází, tak se ještě jdeme podívat na pouť, kde se někteří oddávají různým atrakcím. Šéfové si mezitím skočí na zmrzlinu a po chvíli už všichni čekáme na autobus. Stejnou cestou se vydáváme směr Kralupy, kde se v 16:53 všichni loučíme a rozcházíme, či rozjíždíme se k domovům. Celým dnem nás provází téměř letní počasí a dobrá nálada.

Vávra

Běh veltruských parkem

Ranní sraz u základny nedopadl zrovna slibně - do Veltrus jsem jela sama. Před bránou do parku jsme se sešli s Honzou Kol. Káťou, Petrem, Helčou, Hájou a jejich kamarády, kteří jim přišli fandit. Pro pozdní příchod jsme o 3 minuty propásli přihlášku do Hániny kategorie a tak musela běžet o kategorii výš - s Helí. Obě holky běžely perfektně, makaly celých 300 m a ani Haninka se v konkurenci starších holek neztratila, předběhla i třeťandu! Helí a háňa vybojovaly 5. a 6. místo z 8.
V parku byli i Nových, Terezka si s Janou vyběhla 2. místo z 10 v kategorii rodičů s dětmi a Petra získala 4. místo z 6. Přišli i Matějkovi a Karda s Vávrou. Lukáš získal 16. místo z 19., Denisa byla 2. ze 7.
V kategorii dospělých Katka úspěšně absolvovala vytrvaleckou trať na 5,5km, Kardous s Vávrou běželi 3300m, Karda byl senzačně 3. a Vávra 7. z 16. Nejdelší trať si zvolil Honza Ko., který na desítce byl 14. z 29.
Počasí nám přálo, jen škoda, že nás bylo málo:(

Lenka

50 Český ráj

Tradiční otvírák bajkové sezóny na nás čekal v plné parádě. Odvahu našli Zdeněk, Romča, Nýna, Vítek, Peter, Martin Ch., Katka Š. a jako support Věrka Š.
Na Branžeži nás vítá super počasí, po ránu sice kosa, ale slunečno. Jako největší netrpělivec se projevil Zdeněk, který vyráží jako první zabrat nejvýhodnější startovní pozici. Ostatní se nenechávají zahanbit a vyrážejí chvíli za ním.
Pozici na startu máme všichni více než solidní a po startovním výstřelu už se perem každý za sebe. Jede se jako vždy pořádná kudla, ale do cíle dorážíme všichni ve zdraví. Největší úspěch zaznamenala Romča, se svým 3. místem v kategorii opět okupuje stupně vítězů.
V dětských kategoriích se v nabité konkurenci neztratili ani Vítek s Katkou a bojovali statečně.
Konečný stav - celkové umístění/kategorie:
Zdeněk 354/101, Romča 408/3, Nýna 387/73, Vítek 12, Peter 680/183, Martin Ch. 325/61, Katka Š. 5, Karel 132/43.
Dobrý dojem celé akce kazily i přes nasazenou čipovou technologii zmatky v konečných časech, ale vše se nakonec vysvětlilo.

Karel

Cesta do pravěku 1: Na kole do prvohor

V neděli 18. dubna jsme se vydali za cílem vzdáleným 300 milionů let - do doby dnes nazývané karbon, která je součástí prvohor. V té době se v mokřadech ukládaly kmeny stromových přesliček, plavuní a kapradin a tím daly základ mocným vrstvám černého uhlí.
V nedalekých Otvovicích, kde je naším cílem halda bývalého dolu Jan (těžbu ukončil v roce 1928), se uhlí dobývalo pravděpodobně už od druhé poloviny 17. století.
Od mapy Na Františku krátce po půl desáté vyráží peloton 11 cyklistů a posíleni dvojicí „pražáků“, kteří přijeli vlakem, se dáváme do hledání. Probíráme se hromadami hlušiny, rozbíjíme ji, či pouze pozorně obracíme jednotlivé kameny s cílem najít pěkný „otisk“ kapradiny, přesličky či plavuně - ať už to bude list, šištice, pěkná „větev“ nebo kůra. V tvrdých červeno-černých kamenech tu lze nalézt i „zlatý“ pyrit, takže ťukot kladívek neustává a naše pocity se rychle střídají - očekávání - napětí - zklamání či překvapení a radost. Podle objemu a tíhy našich batůžků však není krátce po poledni, kdy se vydáváme na zpáteční cestu k domovům, nikdo, u koho by převážil pocit zklamání či smutku - všichni si domů vezeme krásné „úlovky“. Závěrem ještě jednou smekám před všemi mladšími účastníky výpravy - Helčou, Adélou, Dančou, Pavlem a Kryštofem - šlapali jste opravdu statečně!

Zbyněk

MTBO VIPrahlý BAJKonur podruhé

Jelikož bez orientačního smyslu se těžko jede MTBO vybírám si parťáka Koldu – nikoho lepšího, kdo zná mapu neznám. Doma se se mnou loučí se slovy „Honzovi do toho nekecej. Víš, že tomu nerozumíš.“
Po startu dostáváme každý mapu (pro mě zbytečná – stejně do toho nemůžu kecat). Při letmém pohledu zjišťuji, že je tam kruhů s kontrolami, jako kdyby se někdo zbláznil s kružítkem, ale Koldovi je to vše jasné a tak rychle vyrážíme.
První dvě kontroly zvládáme s prstem v nose, ale na třetí při výstupu k rozhledně Děd mě už chytají křeče do lýtek – když zkratkou, tak ať si to užijeme. Za to jsme odměněni úžasným sjezdem do Stradonic. Zde u Keltského hradiště dáváme čtvrtou kontrolu a přes Nižbor se dostáváme na druhou stranu řeky, do teď jsem trochu sledoval trasu našeho hledání. Ale od Nižboru už to připomíná trestance na útěku.
Kolda mě honí přes lesy a pole a drtíme jednu kontrolu za druhou. Nakonec jich stíháme 15 z 26, což si myslím, že je úspěch. Do cíle přijíždíme s 15 min časovou rezervou 5-ti hodinového limitu.
Při pozdějším zhlédnutí mapy s postupem vítězů přes kontroly, můžu říci, že jsme měli stejný postup přes kontroly, které jsme dali jako oni. A tak jenom nabrat rychlost a příště jim to nandáme:).

Karel Š.

MTBO VIPrahlý BAJKonur

V sobotu 17. dubna se v kopcích okolí Berouna uskutečnil orientační závod dvojic na horských kolech - MTBO. Za náš oddíl vyrazili 3 dvojice: Romča + Zdeněk , Karel + Honza Kol. a Martin S. + Peter. Čekalo nás celkem 26 kontrol s volným pořadím průjezdu s limitem 5 hodin. Startuje se ve vlnách od 11 hodin, před samotným startem byla minout ticha uctěna památka obětím leteckého neštěstí v Polsku.
Kontroly byly "rozsety" v poměrně velké oblasti, záleželo na vhodné strategii jejich průjezdu, většinou to byly rozcestí turistických cest či význačné přírodní útvary, jednotlivé postupy na kontroly tak byly z velké části terénem. Počasí nám vyloženě přeje – sluníčko a bezvětří. Naše výsledky:
Kat. DH+: 8. místo Romča + Zdeněk (4:48:05, sebráno 12 kontrol)
Kat. HH: 28. místo Karel + Honza Kol. (4:43:55, sebráno 15 kontrol)
Kat. HH: 46. místo Peter + Martin S. (4:30:13, sebráno 10 kontrol)

Honza Kol.

Galavečer sportovec Kralup 2009

V pátek 16. dubna 2010 proběhl druhý galavečer Sportovec Kralup 2009. Po zdařilém prvním ročníku byl páteční večer plný očekávání mezi všemi nominovanými.
Za TOM-KČT Kralupy se do finálové nominace dostal outdoor tým v kategorii kolektivů nad 15 let, Blanka Rosáková v kategorii jednotlivců 16-50 let a Zdeněk Vejrosta v kategorii trenér/funkcionář.
Program začínal v 19 hodin a vše bylo profesionálně připraveno, včetně projekce, medailonků, rozhovorů.
A jak jsme dopadli – stručně řečeno VÝBORNĚ – vystoupali jsme společně s volejbalem na pomyslnou špičku.
V kategorii kolektivů nad 15 let jsme obsadili 3.místo, na stejné příčce se umístil i Zdeněk Vejrosta v kategorii trenér/funkcionář.
Neskutečná bomba však explodovala v kategorii jednotlivců 16 – 50 let. Blanka Rosáková zvítězila na II.galavečeru kralupských sportovců v kategorii 16-50 let včetně. Tato kategorie je považována v rámci vyhlašování nejlepších sportovců Kralup nad Vltavou za královskou neboť se v nominaci objevují sportovci tzv. na vrcholu sil. Blanka, jejíž disciplínou je turistický závod nechala za sebou čtyři muže: Vojtěcha Stránského (MTBO - orientační závody horských kol), Jana Střesku (hokejbal), Lukáše Kolce (závody v ledovém korytě) i Patrika Husáka (hokej).
Na premiérovém ročníku ankety Sportovec Kralup nad Vltavou získala Blanka Rosáková cenu diváků, letos se jí podařilo díky skvělým výkonům v loňské sezóně dojít až k poctě nejvyšší - titulu Sportovce Kralup nad Vltavou 2009.

Zdeněk

Jardův Kopec

Ve středu 14.4. jsme se ve třech (Vejtek, Zuzi P. a Zuzi K.) vydali autem z Kralup do Dejvic, kde jsme se zúčastnili již potřetí jarního běžeckého závodu s názvem Jardův Kopec. Po registraci a zaplacení startovného jsme vyfasovali čísla a holky se začaly převlékat. Před samotným startem se ještě rozcvičili a rozběhali, (i kvůli chladnému a větrnému počasí) Přesně v 18:00 se s první startující kategorií obě Zuzky vydaly na trať dlouhou 2,2km s převýšením 120m, které je zejména ze začátku. Pak se šel připravit a rozběhat Vejtek, který odstartoval s poslední kategorií v půl 7. Po doběhu měli všichni účastníci v plicích velmi nepříjemný pocit z toho, jak hltali studený vzduch a mnozí kašlou ještě dnes. Na vyhlášení nečekáme, protože tušíme, že dnes to na stupně vítětů a diplomy nebude. Výsledky se dočítáme až druhý den večer na internetu a tady jsou:
Vejtek čas 9:32, 12. místo z 33 a 4 body do poháru
Zuzi K. čas 14:15, 7. místo z 9 a 9 bodů do poháru
Zuzi P. čas 14:29, 8. místo z 9 a 8 bodů do poháru

Vejtek

Mistrovství Prahy TZ

V sobotu 11.dubna 2010 se uskutečnilo v Praze – Vinoři Mistrovství Prahy v Turistickém závodě. Pošmourné, studené a větrné počasí prověřilo všechny účastníky.
Z oddílu nás startovalo 12 závodníků, všichni podali kvalitní výkony a tak se podařilo všem dosáhnout na medaili. Navíc si postup do českého poháru vybojovala Kačka a Matěj.
Naše umístění :

Nejmladší žákyně : 2. Kačka P.
Mladší žáci : 1. Vojtik P.
Mladší žákyně : 1. Terka P.
Starší žáci : 1. Vítek, 2. Matěj
Muži A : 1. Nýna, 2. Martin
Ženy A : 2. Klára
Muži B : 1. Zdeněk 2. Peter 3. Petr
Ženy B : 1. Romíšek

Zdeněk

Do Okoře bez oře - 39. ročník

V sobotu 10.dubna 2010 se uskutečnil již 39.ročník populárního turistického pochodu Do Okoře bez oře.
Počasí bylo chladnější než v předchozích letech, ale nepršelo, což je jeden z důležitých faktorů úspěšnosti akce.
Od ranních hodin proudili účastníci pod hrad Okoř, kde byl připraven cíl akce, hry a soutěže pro nejmenší, občerstvení, kolotoče, houpačky. Účastníci dostávali v cíli diplom, placku akce a propagační materiály.
Fungovala autobusová doprava na vlaky do Zákolan, kde byl hlavním lákadlem historický motorák „Hurvínek“ pendlující od rána do večera na trati Kralupy – Zákolany a částečně i do Noutonic.
Třicet šest pořadatelů z KČT Kralupy a TOM 3511 Vltavský paprsek mělo celou dobu skutečně napilno.
Oficiálně se registrovalo 1609 účastníků – ze startu v Kralupech, Zákolanech a Noutonicích. Řada účastníků vyrazila i z jiných míst a přihlásila se k pochodu v cíli akce.
Jubilejní 40.ročník pochodu a cyklo jízdy Do Okoře bez oře se uskuteční v sobotu 2.dubna 2011.

Zdeněk

Velikonoční Toskánsko

Ve středu 31.března vyráží 26 účastníků na akci „Velikonoční Toskánsko“. Autobus nás veze přes Prahu a Rozvadov do Německa, pak již tmou do Rakouska a Itálie.
Ve čtvrtek ráno vystupujeme ve Florencii, je příjemně a svítí sluníčko. Čeká nás 9 hodin poznávání hlavního města Toskánska, města na němž se podepsala italská renesance.
Navštěvujeme most Ponte Vecchio, okukujeme Pallazzo degli Uffizi, radniční náměstí Pizza della Signoria s kopií sochy Davida. Vydáváme se do Santa Croce. Pak již do srdce Florencie na prohlídku Kampanile di Giotto (Giottova zvonice), vystupuje na věž a Florencii máme před sebou jako na dlani. Navštěvujeme katedrálu Duomo Santa Maria del Fiore a brouzdáme uličkami Florencie. Dalším místem naší návštěvy je kaple Medičejských (Capelle Medicee). V závěru pak návštěva vyhlídky na město s další kopií Michelangelovy sochy Davida.
Z Florencie jedeme do lázní Montecatini, kde jsme ubytováni v hotelu Palladio.
Pátek je zasvěcen dalším historickým perlám Toskánska – jako první je to Siena. Zde navštěvujeme nádhernou katedrálu, starobylé uličky, hlavní náměstí Pizza del Campo a někteří navštěvují i 102 metry vysokou radniční věž Torre Del Mangia s úchvatným pohledem na město.
Druhým místem je toskánský „Menhetn“ starobylé město San Gimignano – opět středověké uličky, návštěva katedrály a vyhlídkové věže.
Třetím dnešním městem je město alabastru – Voltera. Zde se necháváme vést romantickým podvečerem uličkami města. Pak již návrat do hotelu do Montecatini. Večer je pak ve znamení ochutnávky toskánských vín, sýrů a různých pochutin.
V sobotu jedeme do jednoho z nejokukovanějších míst – do Pisy. Jdeme na Campo dei Miracoli neboli náměstí Zázraků. Zde se nachází Baptisterium, katedrála, hřbitov Camposante a hlavně legendární Šikmá věž (Torre Pendante).
Dál míříme do přístavu Piombino a trajektem na ostrov Elba – časově nestíháme návštěvu nejvyšší hory Monte Capanne, ale nenecháváme si ujít letní Napoleono sídlo v Santa Martino. Pak již ve středověkém přístavním městě Portoferrario jdeme na vyhlídky, do Napoleonovy vily, na čokoládové trhy,….
Večer jedeme trajektem zpět na pevninu a z Piombina se začínáme autobusem vracet domů, kam dorážíme v neděli 4.dubna po 13-té hodině.

Zdeněk

Středočeský pohár 2010 TZ

Středočeský pohár 2010 má konečnou podobu – tři proběhlé závody (8.11.2009 – Kralupy n.Vlt./Lutovník, 20.3.2010 – Kladno/Dubí a 27.3 2010 Kralupy n.Vlt./Lobeček) určili celkové výsledky kdy se ze tří počítají dva lepší výsledky. Celkem se poháru zúčastnilo úctyhodných 166 závodníků.
Naše medailové úspěchy ve Středočeském poháru 2010 :

Přípravka : 1.Kateřina Popová + Hana Pavlů
Nejmladší žačky : 1.Helena Pavlů 3.Hana Pavlů
Nejmladší žáci : 3.Pavel Lejčko
Mladší žačky : 1.Kateřina Šimková 2.Tereza Popová
Mladší žáci : 1.Dan Sosnovec 2.Ondřej Elgr 3.Lukáš Matějka
Starší žáci : 2.Kryštof Vávra 3.Vojtěch Juříček
Mladší dorostenky : 2.Kristýna Nejedlá 3.Aneta Matějková
Starší dorostenky : 2.Martina Vaňková, 3.Jitka Černá
Starší dorostenci : 1.Jan Špáda
Ženy A : 2.Zuzana Procházková 3.Klára Kubrtová
Muži A : 1.Vít Procházka 3.Jan Kareš
Ženy B : 1.Romana Vejrostová 2.Jana Nová
Muži B : 1.Zdeněk Vejrosta

Vítězem Středočeského poháru se po devatenácté v řadě stal náš oddíl TOM-KČT Kralupy n.Vlt.

Zdeněk

Mistrovství Středočeského kraje a Středočeský pohár TZ

V sobotu 27.března 2010 se uskutečnil v Kralupech nad Vltavou – v prostoru turistické základny a v okolních lesoparcích mistrovský závod Středočeského kraje a zároveň poslední závod Středočeského poháru.
Vzorně připravená trať (zde patří velké díky Zdence Karešové a Zbyňku Veselému), přijatelné počasí, kvalitní výkony a důstojná atmosféra vyhlášení to vše charakterizovalo tento závod.
Startuje 146 závodníků, máme hodně postupů a naše medailové výsledky jsou následující

Nejmladší žačky : 1.Petra Nová 2.Helena Pavlů
Nejmladší žáci : 3.Pavel Lejčko
Mladší žačky : 1.Kateřina Šimková 2.Tereza Popová
Mladší žáci : 1.Ondřej Elgr 2.Lukáš Matějka
Starší žáci : 2.Vítězslav Vaněk 3.Petr Špáda
Mladší dorostenky : 2.Kristýna Nejedlá 3.Aneta Matějková
Starší dorostenky : 2.Martina Vaňková, 3.Jitka Černá
Starší dorostenci : 1.Jan Špáda
Ženy A : 2.Lucie Malíková 3.Veronika Vondrušková
Muži A : 1.Jan Kareš 3.Jan Blecha
Ženy B : 1.Romana Vejrostová 2.Jana Nová
Muži B : 1.Zdeněk Vejrosta

Zdeněk

Otevírání cyklostezek

V neděli 21.března pořádá město Kralupy nad Vltavou, za naší spolupráce, akci Otevírání cyklostezek.
Připravujeme „cyklo hry“ na základně ale mimo nás je tu žalostná účast a zejména dětí pomálu a tak si ježdění po žebříku užívá hlavně Zbyněk.
Těsně před desátou začíná pršet a tak zahájení a zejména cesta do dolánek je za solidního deště – mnozí také na kralupské lávce mění směr k domovu. Do Dolánek doráží hrstka zájemců a je tu čas na limču, čaj, kafe, párek v rohlíku a langoš.
Domů pak každý dle svého – buď přímo podle vody do Kralup. Pětice nadšenců přidává ještě více než 50 kilometrů okolím.

Zdeněk

Muzeum pražského vodárenství a Království železnic

Při příležitosti Světového dne vody, který připadá na 22. března, byly v Muzeu pražského vodárenství o víkendu 20. a 21. března dny otevřených dveří. Toho využíváme i my a v sestavě Hanča, Helča, Dan, Vítek, Vojta Prö., Kryštof a Zbyňka se do něj v neděli 21. března vydáváme. Sraz na nádraží máme před půl jedenáctou, vyzbrojíme se jízdenkami z automatu a před půl dvanáctou už metrem a tramvají míříme k Podolské vodárně.
Vystoupáme po úzkém točitém schodišti a už nás vítají „osvětově-propagační“ kresby Josefa Lady z 30. let, které ukazují historii a přínosy současného vodárenství. V expozici je velké množství modelů čerpadel a pump, ukázky různých druhů potrubí, vodovodních armatur i mnoha druhů vodoměrů. Asi největší pozornost budí originální sbírka záchodů a nočníků, kterým vévodí „noční vázy“ prezidenta Lincolna z Bílého domu či Napoleona Bonaparte, nemůžeme nevšímavě minout ani nočník pro fakíra s hřebíky po obvodu. Přes „řezy“ vodním domem nakukujeme i do velkolepé lodě filtrační stanice architekta Antonína Engela.
Hodina strávená v expozici nám docela rychle uběhne, nenecháme si ujít ani možnost prohlídky „londýnského“ patrového autobusu, který tu slouží jako bufetový vůz. Tramvají se pak přesouváme k Andělu, kde nás čeká druhý dnešní „bonbónek“ - Království železnic.
Posvačíme a vrháme se do miniaturního světa, kterému vévodí tři velkoplošné modelové železnice a Ústecký kraj - první část obřího modelu České republiky v podobě modelové železnice. Je opravdu na co se dívat, velmi působivá je noc, kdy se rozsvítí miniaturní lampy i některá okna a setmělou krajinou křižují osvětlené vlaky. Kromě modelů tu jsou i velkoplošné panely popisující historii kolejové dopravy u nás, řada exponátů s železniční tematikou je součástí právě probíhající výstavy 165 let Olomoucko-pražské dráhy, promítací sál, velká prezentace dětské Mašinky Tomáš, modelů a stavebnice Merkur a nechybí tu ani dětský koutek s trenažérem závodního vozu.
I tady nám naše „hodinka“ uplyne velmi rychle, metrem se přesuneme na Masaryčku a v 16:15 se v Kralupech rozcházíme k domovům. Pouze nám vrtá hlavou, jaké zážitky si asi odvážejí naši „mobilní kluci“ - nemohli jsme se totiž zbavit dojmu, že se převážnou část výletu věnovali výhradně displejům svých mobilů.

Zbyňka

2. závod Středočeského poháru Kladno – Dubí

V sobotu za příjemného počasí – „konečně“ je teplo a posvěcuje sluníčko míříme do Kladna – hned nakraji v Dubí nás čekají letošní první závody.
Startuje nás 38, navíc Blanka, Jarka a Petr jsou na startu a na míčkách + se za námi stavuje Karel na kole.
Trať je příjemná, azimuty fajn, dřeviny na roční dobu přijatelné a tak je to o běhu a znalostech, nikoliv o náhodě.
Celkem závodí 87 borců a borkyň a naše výsledky jsou následující:
Nejmladší žačky : 1.Helča, 2. Hája, 7.kačka P.
Mladší žačky : 1.Kačka Š.
Mladší žáci : 1.Dan, 2.Ondra E.
Starší žáci : 2.Vojta J., 3.Kryštof, 6.Vítek, 7.Škvírka, 8.Tomáš, 9.Matěj
Mladší dorostenky : 1.Kikina, 4.Monika
Starší dorostenky : 2.Martina V., 3.Jitka
Starší dorostenci : 2.Škvíra
Ženy A : 2.ZuziK., 3.ZuziP., 4.Petra, 6.Lenča, 7, Klára, 9.Lucka M., 10.Katka
Muži A : 1.Vejtek, 3.Karda, 4.Kolďa, 5.Tomek, 6.Nýna, 7.Hebe, 8.Vávra,10.Michal, 11.Martin, 13.Vašek K.
Ženy B : 1.Romíšek
Muži B : 2.Zdeněk, 3.Peter, 4.Láďa Č.

Zdeněk

Planetárium Praha - Stopy na Marsu

Dne 7.3.2010 jsme se v počtu 18 účastníků sešli na kralupském nádraží, abychom společně vyrazili do pražského planetária vstříc novým poznatkům o studiu planety Mars prostřednictvím nově uvedeného programu Stopy na Marsu - 16 mil po planetě. Protože nám cesta z holešovické zastávky zabrala jen pár minut, měli jsme spoustu času prohlédnout si před začátkem promítání zdejší stálou expozici věnovanou astronomii a kosmonautice. V 15 hodin nás paní uvaděčky vpustily do sálu, kde nás čekalo 50 minut poučného povídání doplněného množstvím animací a snímků Rudé planety. Cestu domů jsme si zpříjemnili procházkou zasněženou Stromovkou do Bubenče, odkud nás vlak bezpečně dovezl zpět do Kralup."
Účastníci: Monča, Vávra, Míra Č., Karda, Nýna, Kikina, Lenča, Honza Kol., Kačka Š., Zbyněk, Zdenka, Klára, Martin, Petra G., Věrka, Marek a Hebe s Luckou

Lucka

Palestra Kbelská 10

6. března se konal v Praze Kbely první jarní běžecký závod – běh na 10 km. Přívlastek jarní by platil pro minulý týden, kdy jarní počasí vystrčilo první růžky. K závodu bylo však počasí dost nekompromisní a opět se o slovo přihlásila pořádná zima – teplota spadla opět pod nulu, 10 cm nového sněhu na silnicích, vydatné sněžení a vítr. Z původně 506 přihlášených závodníků se jich na start postavilo 410. Na závod jsme vyrazili ve 4 – Honza Kol., Zdeněk, Karel a Nynka jako technické zázemí.
Závod byl odstartován lehce po 10 hodině, vyrážíme bojovat s časem a o umístění na 10 kilometrové zasněžené a uklouzané trati. Jen na pár místech byla dobrá cesta s asfaltem, kde silný vítr odfoukal sníh pryč. Vítězem by dnes každý, kdo se postavil na trať a doběhl do cíle. Naše výsledky – v závorce uveden čas po 5km:
135. Honza Kol. 44:51(22:23), 271. Zdeněk 51:15(25:26), 298. Karel 52:56(26:25).

Honza

Uzlařská regata

V neděli 21.února 2010 se uskutečnil na turistické základně v Kralupech nad Vltavou již 14.ročník Uzlařské regaty. Bylo nutné prokázat znalosti ve vázání 6-ti základních uzlů (ambulanční, škotový, zkracovačka, lodní, rybářský a dračí). K dobrému umístění bylo nutné nejen uzle správně uvázat, ale uvázat je také co nejrychleji.
V kategorii do 10-ti let zvítězila časem 21,76 vteřiny Petra Nová (váží jen tři uzle), v kategorii 11-ti až 14-ti letých zvítězil Matěj Horák časem 38,71 vteřiny. V kategorii 15 let a starší uzlovala nejrychleji – čas 21,84 – Barbora Vaňáková, která se tímto absolutním časem stala i držitelkou putovního poháru – získala tak již svůj sedmý triumf, z toho již pošesté za sebou. Nutno ale poznamenat, že její letošní obhajoba vítězství nebyla vůbec jednoduchá a zvítězila velice těsným rozdílem 86 setin vteřiny.
Během regaty se uskutečnily i doprovodné soutěže – ve vázání poslepu zvítězila Blanka Rosáková časem 51,37 vteřiny. Nejtěžší nebylo to, že na uzle nebylo vidět, ale najít poslepu provázky a šátky.
V druhé doprovodné soutěži play-off se střetli účastníci klíčem podle časů – vyřazovacím způsobem zvítězila Barbora Vaňáková před Zdeňkem Vejrostou.

Zdeněk

Muzeum modelové železnice na zámku Trmice

V neděli 14. února se vydáváme na výlet do Trmic u Ústí nad Labem do Muzea modelové železnice. Z Kralup nás jede 8 (Hanča, Helča, Vítek, Nýna, Peter, Zdeněk a Zbyňka), ve vlaku se k nám hlásí trojlístek „pražáků“ v čele se Zuzkou Altmanovou, takže je nás rázem 11. Obsazujeme prázdné kupé a už jsme na rybníce, kde zuří boj o „střelené kachny“ - jedna hra nám vydrží na celou cestu a vítězí duo Hanča-Nýna. V Ústí přesedáme do lokálky směr Bílina a vezeme se dvě zastávky do Trmic. Na zledovatělých schodech neudržovaného nádraží to Martinovi uklouzne - následuje hrozivá „jízda“, která naštěstí není osudná ani pro něj, ani pro Vítka, kterého strhne kousek s sebou. Obejdeme teplárnu, překročíme Bílinu a už jsme u cíle - novogotického zámečku z druhé poloviny 19. století. Po vyřešení všech „vstupních formalit“ už je tu to, na co se všichni tak těšíme - MAŠINKY!!! A nejen ty - kromě funkčních a dokonale propracovaných modelových železnic mnoha měřítek tu je velké množství modelů aut, letadel či vojenské techniky, která je zasazena ve velmi autentických scénách, různé modely a rozmanité příslušenství pro modelovou železnici tu lze i zakoupit. Je opravdu na co se dívat. Více než hodinová prohlídka nám tak docela rychle uběhne a s malou oklikou, kdy podejdeme estakádu D8, okoukneme důlní vozík, který tu na podstavci připomíná 204 let nepřetržitého dolování uhlí, i místní kostelík s pěknou sochou a erby v průčelí, se vydáváme opět k nádraží - tentokrát jdeme na nástupiště „bezpečněji“ - přes koleje. Motoráčkem se vracíme do Ústí, kde přesedáme na rychlík, a v 16:37 jsme v Kralupech. Máváme „pražskému trojlístku“ a rozcházíme se k domovům - každý jistě alespoň trochu „zasažen“ tím krásným miniaturním světem techniky.

Zbyňka

Mistrovství oddílu ve Člověče nezlob se a v karetním Prší.

V sobotu 13. února 2010 se uskutečnil další ročník Mistrovství oddílu ve Člověče nezlob se a v karetním Prší.
Hry Člověče nezlob se zúčastnilo 16 hráčů, přes postupové kola se do finálového souboje dostala šestice nejlepších a šťastných, neboť mnohde není o postupu rozhodnuto ani před posledním hodem. Zvítězil Honza Kol., před Kikinou a Vejtkem.
V Prší šustí kartami 14 hráčů, opět přes postupy do finále – kde Karda šílí z červených filků. Konečné pořadí je následující – vítězí Zdeněk před Vávrou a Kardou.

Zdeněk

Zimní tábor TOM 3511

V termínu jarních prázdnin (30.ledna – 6.února) se uskutečnil zimní oddílový tábor. Našim domovem byl penzion Krabička v Albrechticích – Jizerské hory. Počasí příjemné, spousty sněhu. Využíváme sjezdovky Tanvaldského Špičáku, jedeme do Liberece – do bazénu. Zde o aktivitě jasně hovoří prodřené plavky na tobogánu. Své kouzlo měla jízda po cestě ze Špičáku na saních, bobech a kluzácích – ono 1,5 kilometru z kopce opravdu stojí za to.
Táborovou hrou byly „Olympijské ideály – Albrechtice / Vancouver 2010. Své schopnosti jsme prokazovali v rychlobruslení, skocích na lyžích, curlingu, biatlonu, v hokeji, v jízdě na bobech a saních. V jednotlivých kategoriích dokázali zvítězit – Adélka Nejedlá, Péťa Špáda, Blažné Rosáková a Michal Rohlík Blecha.

Zdeněk

Zimní přechod Nedvězí

Na sobotu 23. ledna připadl již 35. ročník „Zimního přechodu Nedvězí“. Počasí se však k jubilejnímu ročníku příliš přívětivě nezachovalo. Ráno se teplota pohybovala okolo –8°C. Přesto u autobusu čekalo 30 účastníků. Cesta tentokrát díky lednovému počasí byla docela náročná. Zledovatělé silnice, hluboký sníh a velká zima udělaly z tohoto ročníku jeden z nejtěžších. Bohužel k tomu patřil i minimální mlhou „zastřený“ rozhled z vrcholu. Delší trasa měřící 20 km začínala v Chudolazech a vedle přes Vidim a Osinalice na vrch Nedvězí vysoký 458 m. Kratší trasa v délce 12 km pak vedla z Medonos a přes Osinalice.
Jelikož ve stejný den, částečně po stejné trase putovali turisté z Mělníka a Neratovic, byl vrchol neustále obležen turisty. Z vrcholu se pak pokračovalo do Zakšína či do Dubé, odkud pak odjížděl autobus zpět do Kralup. Cestou domů čekal na všechny účastníky odznak a diplom pochodu.

Aleš

Ocenění Řádem Stříbrného hořce

Na sněmu Asociace TOM, který se uskutečnil v sobotu 16. ledna 2010, byl oceněn nejvyšším asociačním vyznamenáním Řádem Stříbrného hořce Ing. Zdeněk Vejrosta, za dvacetiletou koordinaci a vedení Turistických závodů.
Řád Ing. Zdeňku Vejrostovi předal předseda Asociace TOM Mgr. Tomáš Novotný a předseda Klubu českých turistů PhDr. Jan Stráský.
Řád Stříbrného hořce (ŘSH) zřídilo předsednictvo Asociace TOM k 1. lednu 2004 k ocenění významných osobností hnutí TOM i osob, které nejsou členy Asociace TOM, ale významně se angažovaly v její prospěch nebo všeobecně pracovaly významným způsobem pro cíle našemu hnutí blízké.

Ocenění Řádem Stříbrného hořce

Peter

České filmové loutky a Muzeum miniatur

V sobotu 16. ledna navazujeme na úspěšnou prosincovou návštěvu výstavy Jak se oblékají pohádky v Obecním domě a jedeme do Strahovského kláštera na výstavu s názvem České filmové loutky.
Na nádraží se scházíme krátce po čtvrt na jedenáct, oblehneme jízdenkový automat PID a v počtu 18 míříme do Prahy. Tramvají se svezeme z Holešovic na Pohořelec, odkud to máme do Strahovského kláštera jen pár kroků.
Naším prvním cílem tu je Muzeum miniatur - zabírá sice pouze dvě místnosti, ale pomocí „čoček“ a lup se dostáváme do „velkého světa“ lidí, umění, techniky i zvířat. Na miniaturní „obrazy“ (jsou malované na mamutích kostech) nám stačí lupa - ty vidíme tak trochu i bez ní, ale labutě či portréty na rozpůlených makových zrnkách, miniaturní vláčky či auta jedoucí na vlásku, celá ZOO na komářím křídle či karavana velbloudů v oušku jehly - to se nám zdá, že pod mikroskopy leží pouhá nepatrná smítka, jen ta Eiffelovka v polovině višňové pecky je trochu větší (3,2 mm).
„Načasování“ nám tak trochu nevyšlo - musíme ještě přečkat skoro celou polední přestávku loutek. A tak posvačíme, spočítáme komíny (14 ?), okna (102 ?) a konečně se dočkáme - kupujeme vstupenku a jsme ve světě animovaného filmu. Čeká tu na nás plno známých postaviček, i když vzpomenout si na to správné „jméno“ je někdy docela těžké (třeba taková Dorotka s papouškem). V expozici „scén“ z různých animovaných filmů si zase uvědomíme, kolik jich ke své škodě ještě vůbec neznáme - třeba Svatopluk a jeho synové, Tyran a dítě nebo Úkryt Černého Billa, ale „klasika“, ta nám celkem jde - Lakomá Barka, Bajaja, Cesta do pravěku, Broučci, Osudy dobrého vojáka Švejka nebo Mat a Pat. Mladší část naší výpravy byla s prohlídkou „hotova“ daleko dříve než my o něco starší, ale i my se nakonec (ač neradi) loučíme se světem, od kterého jsme na rozdíl od nich už o kousek dál, a velíme k odchodu.
Vzhledem k časové rezervě jdeme pěšky - pod Strahovským klášterem se pokocháme málo obvyklým výhledem na zasněženou Prahu, projdeme Malou Stranou, přejdeme Karlův most a přes Staroměstské náměstí už míříme k Masaryčce. V Kralupech se rozcházíme krátce po čtvrt na čtyři snad alespoň trochu pohádkově naladěni.

Zbyňka

Novoroční sprintduatlon

1.leden byl již pojedenácté spjat s Novoročním sprintduatlonem – teplota byla nad nulou, blátivo, ale čerstvě poprášeno sněhem.
Na startu se sešlo jedenáct novoročních nadšenců, kteří se pustili do boje s ostatními, sami se sebou a blátíčkem na trati.
Celkové výsledky:
Kategorie – kluci do 15-ti let: 1. Vítek V. 8.58
Kategorie – holky nad 15 let: 1. Romíšek 8.23, 2. Martina V. 9.19
Kategorie – kluci nad 15 let: 1. Karda 6.19, 2. Michal B. 6.26, 3. Vejtek 6.26, 4. Nýna 6.54, 5. Pepa 7.02, 6. Vávra 7.18, 7. Zdeněk 7.19, 8. Peter 7.38

Zdeněk

Copyright © 2008 - 2013 TOM 3511 Vltavský paprsek Kralupy nad Vltavou | webmaster Jan Koldinský | webhosting by ONEbit.cz
Doporučujeme: Sekce KČT Kralupy | Sekce KČT MTB | Turistický závod | A-TOM | KČT | Kralupy nad Vltavou | rajce.net: TZ MTB Běh Výlety Ostatní